Článek
„Znala panna pána, zdálo se, že o ni stál, a to byla rána, jíž se její táta bál. Měl svou dceru příliš rád a pánovi ji nechtěl dát. Znala panna pána, hádejte, co bylo dál.“ Co by se asi tak stalo, kdyby se vodnická dcerka „spustila“ s obyčejným smrtelníkem?
A navíc drzounem, který chce celou vodnickou rodinku přestěhovat z vlhkého domku na Kampě do suchého bytu na sídlišti? Vodnický klan vyhlašuje pohotovost a nežádoucího doktora Mráčka se musí zbavit stůj co stůj.
Komedii Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách natočil režisér Václav Vorlíček (†88) se scenáristou Milošem Macourkem (†75) podle námětu Petra Markova (75).
A ačkoli od jejího vzniku uplynulo už 46 let, rádi se na ni podívají i dnešní diváci - nejen kvůli skvělému hereckému obsazení (Libuše Šafránková, Jaromír Hanzlík, Miloš Kopecký, Míla Myslíková, Stella Zázvorková či Vladimír Menšík aj.), ale i kvůli pozoruhodným trikům. Nezapomínejme, že počítačová kouzla tehdy neexistovala a tvůrci si museli vystačit s vlastním „fištrónem“.
Šlo to i bez počítačových efektů
Za kamerou stál zkušený Vladimír Novotný (†82), který dokázal hotové zázraky za pomoci obyčejných zrcadel a optických triků. Když se měl Miloš Kopecký (†73) coby despotický vodník Wassermann nasoukat do umyvadla, v přímé dekoraci stál pouze vrchní rám umyvadla.
Pod ním byla skluzavka, po níž se herec svezl mimo záběr. Na úrovni rámu stálo zrcadlo, umístěné před kamerou v úhlu 45 stupňů, které odráželo spodek pomocné dekorace – skutečné umyvadlo. Jeho sifon byl ale zhotoven z gumy, a mohl se tak nafouknout do úctyhodných rozměrů.
Podvodní scéna, kdy se jde Wassermann pochlubit Mráčkovi sbírkou hrnečků s dušičkami, se točila v bazénu v ateliéru. Bazén měl na konci volný prostor s přepadem vody a architekt postavil dekoraci sklepení tak, aby Jaromír Hanzlík (72) šel do vody a Miloš Kopecký do sucha. Kamera vše snímala v rovině hladiny, čímž se při správném nasvícení ztratil rozdíl mezi suchou a mokrou polovinou schodiště.
Hanzlík trpěl
Jaromír Hanzlík vzpomíná nerad na scénu z patologie, protože se opravdu točila v reálném prostředí. Prozradil, že je citlivý na pachy a z všudypřítomného nasládlého odéru se mu zvedal žaludek. Nicméně v televizních Úsměvech se také nechal slyšet, že tehdy byl platonicky zamilován do Libuše Šafránkové (67), a tak ani nemusel nic hrát.
Šafránková ztvárnila jeho lásku, vodnickou dívku Janu, a ta se pochopitelně občas koupala ve Vltavě. Režisér ale herečku tohoto „zážitku“ ušetřil. Vltava měla tehdy asi devět stupňů a Šafránkovou zastoupila profesionální plavkyně stejného vzrůstu. Jen se nesměla dívat do kamery.
Smrt na place
Filmaři se museli potýkat i s tragickou událostí. Do role vodníka Aloise, jehož bratry ztvárnili Vladimír Menšík (†58) a František Filipovský (†86), byl původně obsazen Jan Libíček (†42).
Herce už delší dobu trápila cukrovka, ale doktorům se vyhýbal jak čert kříži. To se mu bohužel vymstilo. Ve scéně, v níž společně s Vladimírem Menšíkem číhal na břehu Vltavy na doktora Mráčka, se mu udělalo zle a museli ho odvézt do nemocnice, kde následně zemřel na selhání ledvin.
Do jeho role pak obsadili Zdeňka Řehoře (†74), který musel některé scény přetočit.
Do role paní Wassermannové si tvůrci představovali Helenu Růžičkovou (†67). Ta ale měla tehdy stopku, a tak ji nahradila Míla Myslíková (†71).
