Článek
Starší ročníky si tuto herečku vybaví nejspíš v roli naivní Barušky Sochorové, která se v romantické komedii Prstýnek (1944) zaplete s nevlastním bratrem, o jehož existenci neměla ani tušení.
Většina z nás si ji ale pamatuje z oblíbených filmů Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977) a Jak dostat tatínka do polepšovny (1978), kde hrála Vaškovu babičku, a pak hlavně z pohádky S čerty nejsou žerty (1984), ve které ztvárnila hodnou babičku Máchalovou, která se nedopatřením dostane do pekla.
Neměla ostré lokty
Rudolf Hrušínský (†73) o Janě Dítětové (7. 10. 1926 – 9. 11. 1991) kdysi řekl, že když se rozdával talent, bylo jí přáno dvojnásob. Krásná herečka chodila na zkoušky vždy perfektně připravená a do každé role dala duši.
Většinou však skromně postávala v pozadí, a protože neměla ostré lokty, nikdy se velkou hvězdou nestala. Navíc dávala přednost divadlu, kvůli kterému si nechala ujít i některé filmové příležitosti, jež by jí mohly zajistit větší popularitu. Po roce 1968 se navíc ocitla na seznamu nežádoucích umělců, takže možností prosadit se výrazně ubylo.
Jana a Zdeněk Dítětovi?
Mnozí diváci se domnívali, že Dítětová je manželkou kolegy Zdeňka Dítěte (†81), po jehož boku si zahrála v Prstýnku a v Polibku ze stadionu (1947). Šlo ale jen o shodu jmen. Herečka se poprvé provdala za režiséra a scenáristu Vladimíra Vlčka (†58), ale manželství se po čase rozpadlo.
Vinklářovi zachránila krk
Druhý sňatek uzavřela s kolegou z Realistického divadla Josefem Vinklářem (†76), se kterým se sblížila při zkouškách Strakonického dudáka. Vinklářovi prý tehdy hrozil vyhazov, protože na ně chodil nepřipravený, ale pracovitá Dítětová ho tak dlouho cepovala, až z něj dostala to nejlepší.
Vzali se a v roce 1955 se jim narodil syn Jakub. I toto manželství skončilo rozvodem. Vinklář později přiznal, že za to mohl hlavně on – prý si rád užíval nočního života a přízně dam. Dítětová mu ale naschvály nedělala a rozešli se v dobrém. „Jana Dítětová byla skvělá herečka a vynikající člověk,” napsal o ní ve své knize.
Člověk míní, osud mění…
O mužskou přízeň neměla krásná herečka nikdy nouzi. Jejím celoživotním ctitelem byl slavný houslový virtuos David Oistrach (†66), se kterým si pravidelně psala a vídala se s ním, kdykoli zavítal do Prahy. Oistrach byl ale ženatý, takže společná budoucnost nebyla v plánu.
Jejím dalším partnerem byl psychiatr Stanislav Grof, ale ze svatby nakonec sešlo, protože dostal stipendium do USA a dal přednost kariéře v zahraničí. Poté se seznámila s holandským historikem Hansem Rotym, ale ani tento vztah neklapl.
Dítětová se nechtěla stěhovat do Nizozemska, protože si nedokázala představit život bez divadla. On byl sice ochoten přestěhovat se do Československa, jenže plány mu zkřížila srpnová okupace a snům o společné budoucnosti byl konec.
Už bylo pozdě
V posledních letech života si herečka odmítala připouštět zdravotní problémy. Na ortopedii šla až ve chvíli, kdy už bolestí mohla sotva chodit. Kvůli parodontóze přišla o chrup, ale protéza jí působila neskutečné trápení.
Když její syn Jakub zjišťoval, proč tomu tak je, přišel na to, co zubař přehlédl – měla nádor v ústech. Bohužel, i přes rychlou operaci na stomatologické klinice Jana Dítětová své vážné nemoci podlehla.
