Článek
Ztvárnil stovky filmových a divadelních rolí a navždycky bude patřit k nejzářivějším hvězdám českého hereckého nebe. Hrušínského herecký rejstřík byl neuvěřitelný – dokázal přesvědčivě zahrát komediální figurky udivující svým temperamentem i ďábelsky strnulé záporáky s neměnným výrazem tváře, ze kterých naskakuje husí kůže.
Narodil se 17. října 1920 v Nové Včelnici jako Rudolf Böhm do rodiny s velkou divadelní tradicí, takže talent měl v genech a herecký osud ve hvězdách.
Na konzervatoř ho nevzali!
Rodiče chtěli, aby z něj bylo něco „pořádného“ a poslali ho na gymnázium, ale Rudolf z něj v tercii odešel a hlásil se na konzervatoř. Na tu se sice nedostal, ale přesto se mu už jako 15letému podařilo prorazit a stát se profesionálním hercem.
Díky mimořádným kvalitám se postupně vypracoval až k činohernímu souboru Národního divadla.
Doslova herecký koncert předvedl i v několika desítkách filmů, namátkou: Dobrý voják Švejk (1956), Rozmarné léto (1967), Spalovač mrtvol (1968), Skřivánci na niti (1969), Dým bramborové natě (1976), Adéla ještě nevečeřela (1977), Kulový blesk (1978), Pozor vizita! (1981), Tři veteráni (1983), Vesničko má středisková (1985)...
Geniální ztvárnění zrůdného Spalovače
Svou životní roli – démonického Karla Kopfrkingla v kultovním hororu Spalovač mrtvol – nechtěl původně přijmout s tím, že záběry jsou natolik krátké, že nebude mít co hrát.
Režisér Juraj Herz (†83) ho nakonec přemluvil a Hrušínský pak vystřihl skutečné monstrum s ulízanými napomádovanými vlasy, přesně rozdělenými pěšinkou, které mluví melancholickým hlasem a podivně zírá.
A v jeho očích vidíte radost, smutek, fanatismus, nadpozemskost, víru i vyvolení a přesvědčení o vlastní nadřazenosti.
Kde našel inspiraci ke ztvárnění Kasaře
Na své role se pečlivě připravoval. Když měl ztvárnit roli kasaře Kořána v seriálu Malý pitaval z velkého města (1982), nastudoval si chování a zvyky prvorepublikové zločinecké legendy Josefa Koudely, kterému se přezdívalo Nezmar.
Řídil stejně jako pan doktor z Vesničky
Diváci si ho zamilovali jako pana doktora Skružného z Vesničky mé střediskové, který se během řízení auta kochal. Tohle měl Hrušínský se svou postavou společné – i on byl špatný řidič a řízení raději nechával na své manželce. Kvůli této roli usedl za volant téměř po třiceti letech.
„Táta se víc kochal, než řídil. Byl přesně tím řidičem, jakého hrál ve filmu,“ potvrdil hercův starší syn Rudolf (72).
Komunisté mu šlapali na paty
Hercova obliba a vysoká mravní prestiž zapříčinily, že byl po roce 1968 na několik let umělecky umlčen. Na tapetě se ocitl poté, co podepsal prohlášení 2000 slov a odmítl podpis odvolat.
Postavil se proti okupaci sovětských vojsk a vyjádřil skepsi nad probíhající normalizací. Proto nesměl filmovat ani účinkovat v rozhlase a vyhodili ho také z DAMU, kde přednášel. Hrál jen v Národním divadle. Zde mu ale šlapal na paty tehdejší ředitel Přemysl Kočí (†85).
Zklamání z polistopadového vývoje
V letech 1990 – 1992 se věnoval i politice a působil jako poslanec Federálního shromáždění za Občanské fórum.
Velice záhy ho ale zklamalo, kam republika směřuje. Zemřel 13. dubna 1994 po prodělání šestého infarktu. Hrušínský byl ženatý, s manželkou Evou měl syny Rudolfa a Jana (64), kteří oba pokračují v rodinné herecké tradici.
