Článek
Děsivý případ, který šokoval kriminalisty i veřejnost v 70. letech, si našel své filmové zpracování. Napínavý film Smrt stopařek uvidíte 23. listopadu ve 20:10 hodin na Televizi Seznam. Natočil ho režisér Jindřich Polák, který po válečném dramatu o československých letcích v Anglii Nebeští jezdci (1968) prakticky rezignoval na realizaci dramatických látek pro dospělé.
S nástupem normalizace se pro něj a scenáristu Otu Hofmana otevřela cesta k natáčení koprodukčních sérií určených rodinnému publiku (především seriál o mlčenlivém muži s kouzelnou buřinkou – Panu Tau). Výjimku tvořily v letech 1969–1979 jen tři snímky: psychologická detektivka Noc klavíristy (1976), komediální sci-fi Zítra vstanu a opařím se čajem (1977) a právě divácky megaúspěšný kriminální thriller Smrt stopařek (1979).
Recidivista Charvát byl nedávno propuštěn z vězení a pracuje jako řidič náklaďáku. Sní o vlastní rodině, ale zvráceným způsobem ho zajímají také mladé stopařky… Náhoda jde Charvátovi na ruku: o jeho aktivitách nic netuší ani rozvedená bytná Jarošová, s jejímž synkem Míšou se tichý nájemník nebývale sblíží. Nepřehlédnutelným bonusem filmu byla Polákova vysoce kvalitní řemeslná práce.
K realističnosti atmosférického příběhu přispělo rovněž obsazení hlavní role: Marek Perepeczko se stal dalším z řady polských herců, kteří českým filmařům dovolili opustit castingové stereotypy. Jeho přesvědčivý výkon vyvážil i tradiční rysy obsazení dalších rolí (Jaroslava Obermaierová jako bytná, Zdeněk Buchvaldek coby vyšetřovatel). Zavražděné stopařky ztvárnily Dagmar Patrasová a Jana Nagyová.
Zajímavosti z natáčení
Jana Nagyová vzpomínala v jednom z rozhovorů mimo jiné také na to, jak je vrah „uklidil“ na skládku odpadků. Členové štábu tehdy obě herečky zahrnuli hromadou skutečných odpadků, aby scéna vypadala realisticky. I když se po natočení obě několikrát vydrbaly, měly pocit, že špínu z odpadků cítí na těle ještě asi týden.
Představitel vraha Marek Perepeczko se aktivně věnoval kulturistice. Díky robustní postavě působil nepřístupným dojmem, ale jeho chování bylo naprosto odlišné. „Byl to dvoumetrový strašně hodný obr,“ vzpomínala na něj Patrasová. Ve scéně, kdy ji měl škrtit, ji odmítal pořádně stisknout. Musela mu sama říct, ať se nebojí přitlačit, jinak to nebude vypadat realisticky.
Marka Perepeczka nadaboval do češtiny Vilém Besser, Janu Nagyovou Naďa Konvalinková. Malého Míšu Jaroše, kterého ztvárnil Petr Procházka, předabovala dětská herecká legenda Tomáš Holý.
Šílenec Somora
Charvátovým předobrazem byl psychopatický násilník čtyřiatřicetiletý Miroslav Somora, který své oběti nejprve ubil utahovacím klíčem na kola a pak je ubodal. Rány nožem s čepelí třiceti centimetrů vydával s takovou intenzitou, až ho v jedné z nich zlomil. Na závěr svého nepochopitelného řádění ještě jednu z dívek znásilnil. Zároveň byl však ženatý a měl tříměsíční dceru. Za svůj odporný čin byl odsouzen k trestu smrti a v únoru 1979 popraven.
