Článek
Jeden z nejobsazovanějších herců a vynikající dabér František Filipovský ztvárnil nespočet rolí. Ve 30. letech se do povědomí diváků zapsal rolemi šplhounů v komediích Martina Friče. Do filmu Škola základ života, ve které exceluje v roli neoblíbeného šprta a otloukánka Krhounka, byl přitom obsazen až v 32 letech.
„Štěstí. Co je štěstí? Muška jenom zlatá…!“ Při legendární hlášce se všem okamžitě vybaví oblíbený film o tom, jak spolu vycházejí studenti a pedagogové a jaké každodenní starosti musí řešit. Snímek Škola základ života si můžete připomenout ve čtvrtek 1. února od 20:10 hodin na obrazovkách Televize Seznam. František Filipovský v něm představuje šprta ze septimy, který využívá každé příležitosti k práskání svých spolužáků pedagogickému sboru. Nevybouření studenti mají, jak jinak, mnoho co na práci kromě studia. Profesorský sbor má ve svých řadách pedanty, kteří ve svých studentech vidí společenské vyvrhele a studenti typu Krhounek jim jsou po chuti. Mezi učiteli se ale najdou i ti rozumnější, kteří mají pro mládí pochopení a z jejich prohřešků proti školnímu řádu nedělají velké drama.
Filozofii nedostudoval
František Filipovský měl k herectví i hudbě už od dětství velmi kladný vztah. Jeho tatínek byl členem orchestru Prozatímního divadla a hudebním skladatelem. Více než k muzice to ale budoucí herce a dabéra táhlo k divadlu. Krátce studoval filozofickou fakultu, kterou ale kvůli touze po herectví ukončil. Profesionální dráhu započal v roce 1931 v Osvobozeném divadle, kde hrál dalších sedm let. Poté prošel několika scénami a od roku 1945 byl členem činohry Národního divadla. Před kamerou se začal pohybovat od roku 1930, v roce 1938 pak dostal příležitost hrát po boku Theodora Pištěka, Františka Smolíka, Jaroslava Marvana, Ladislava Boháče či Václava Trégla. Stejně jako on i Ladislav Pešek se měli stát studenty, kteří studují v septimě. Přitom oběma už bylo přes 30 let. Na jejich výkonech to ale není nijak znát, což můžete sami ocenit ve čtvrtek večer na televizních obrazovkách.
Věkový paradox
Ve filmové branži se herec občas režisérům nezavděčí. Když se František Filipovský v roce 1931 ucházel o roli v československém dramatu Před maturitou, bylo mu Vladislavem Vančurou řečeno, že je na středoškolského studenta moc starý. To bylo Filipovskému teprve 24 let. O sedm let později přitom ztvárnil studenta druhého stupně gymnázia ve věku kolem osmnácti let.