Článek
Filmy Zdeňka Podskalského (†70) jako Kam čert nemůže (1959), Bílá paní (1965), Světáci (1969), Noc na Karlštejně (1973), Drahé tety a já (1974), Kulový blesk (1978), Velká filmová loupež (1986) či Poslední leč Alfonse Karáska (1987) patří v žánru filmové komedie k tomu nejlepšímu a dodnes nejoblíbenějšímu. K režisérovým úspěšných počinům patří i komedie Křtiny (1981), která se celá točí kolem organizace falešných venkovských křtin.
Kartografický ústav, kam režisér se scenáristou Jaroslavem Dietlem (†56) umístili svůj příběh, je typický podnik reálného socialismu. Moc se toho v něm sice neudělá, zato si všichni zaměstnanci, od řadového kresliče až po náměstka, užijí mnohá povyražení. Kartografka Hlívová (Laďka Kozderková, †37) kompenzuje nízkou pracovní morálku tělesnými půvaby, kreslič Ryzec (Michal Pešek, †53) vymýšlí rafinovanou lest, jak již v pátek dopoledne odjet na víkend, náměstek Humpl (Vlastimil Brodský, †81) se chlubí novou sexy sekretářkou Martinou (Dagmar Havlová, 70) a pro komisi z generálního ředitelství pořádá hon.
Jedině usedlý padesátník Čirůvka (Miloš Kopecký, †73) se drží stranou. Má rád svůj klid, netouží po vyšších funkcích ani po milostných pletkách. Jeho sekretářka Karolína (Jiřina Jirásková, †81) je ovšem jiného názoru. Vmanipuluje svého šéfa do nerovného souboje o Humplovu „kočku“ a o uvolněné místo ředitele a vůbec netuší, jaký kolotoč bláznivých dobrodružství tím vlastně spustila…
Vochoč si o roli řekl
Představitel Ryzce Michal Pešek později vyprávěl, že roli předsedy místního národního výboru Kotrče dostal Karel Vochoč (†57) díky němu. Přitom žádní kamarádi nebyli.
„Když mi byla nabídnuta role, zrovna jsem měl angažmá v ostravském divadle, kterému šéfoval právě Vochoč. Já ale potřeboval jeho souhlas. Tak jsem za ním šel a poprosil ho, zda by mě pro natáčení uvolnil. On odpověděl, že ano, ale jen když tam bude hrát taky,“ zavzpomínal Pešek.
Zajímavosti z placu
Jaroslav Dietl uměl hercům psát role na tělo, a tak Miloši Kopeckému sedla i role nesmělého úředníka, nikoli bonvivána hýřícího bonmoty, jak jsme u něj byli zvyklí. Ve filmu určitě překvapí spousta „houbových“ jmen – postavy se jmenují nejen Čirůvka, Ryzec nebo Hlívová, ale také Kotrč, Koloděj, Liška, Klouzek či Kuřátko.
Libuše Šafránková (†68) hrála ve filmu přítelkyni kresliče Ryzce. Natáčení pro ni bylo vyčerpávající, protože právě prodělala zápal plic. Neměla ani čas na pořádné doléčení – jinak by se film nestihl dotočit v termínu.
Kvůli roli si Dagmar Havlová musela pořídit afro účes, který jí zničil vlasy. Trvalo docela dlouho, než se jí kštice zregenerovala.
Asistentem režie byl Zdeněk Troška (70), který je dnes známým a oblíbeným režisérem. Už tehdy prý pokřikoval na Blanku Bohdanovou (†91), která hrála Čirůvkovu manželku, že jí píše roli na tělo. Herečka si tehdy říkala: „To víš, že jo, ty tak…“ Jenže Troška nelhal a o tři roky později ji obsadil do svého filmu Poklad hraběte Chamaré (1984).
