Drsné natáčení oblíbené pohádky: Issová popálená od kopřiv, dceru Janžurky klovali krkavci do hlavy

Dívka Bohdanka až v dospělosti zjistí, že je sestrou sedmi bratrů, kteří se kvůli maminčině nezamýšlené kletbě proměnili v krkavce. Podle rady svérázné čarodějnice je mladá žena může zachránit, když pro ně ušije sedm košil z kopřivové látky, již si sama od počátku připraví a utká.

O dobrodružství a velká překvapení tak není v pohádce Sedmero krkavců (2015) nouze. Příběh patří ke klasice z Národních báchorek a pověstí Boženy Němcové, ale objevuje se i u bratří Grimmů. Svou adaptaci pojala režisérka Alice Nellis (52) sice v duchu předlohy, avšak upozadila její pochmurnost díky téměř folklornímu pojetí a humorným situacím, spjatým zejména s omezením upovídané hrdinky, která nesmí po většinu vyprávění promluvit.

Nepochybně šťastné bylo herecké obsazení, především Marthy Issové (43) do hlavní role trochu svéhlavé a upřímné Bohdanky. V roli královny Alexandry uvidíte Sabinu Remundovou (52), prince Bartoloměje ztvárnil Lukáš Příkazký, čarodějku hrála Zuzana Bydžovská, Bohdančinu matku Jana Oľhová (63; mluví ji Taťjana Medvecká), otce Marián Geišberg (†64; mluví Svatopluk Skopal), v roli královny Gabriely se objevila Erika Stárková (40).

„Je to fyzicky nejnáročnější práce, jakou jsem kdy u filmu zatím zažila. V zimě, v dešti, v blátě, v lese bosá, od rána do večera, v noci, v krkavčím hnízdě,“ řekla v září 2014 Issová pro ceskobudejovicky.denik.cz.

Hodně scén se točilo na majestátním hradě Zvíkov a například také na loukách v jeho okolí. Herečka zde musela do lánu kopřiv a trhat je holýma rukama, což zčásti skutečně dělala. „Takže na to nemám nejhezčí vzpomínky, ale ty kopřivy za to nemůžou.“ Zdejší kraj Marthu Issovou uchvátil. „Je malebný a člověk zde má pocit spojení s přírodou, což už nebývá tak běžné,“ dodala.

Kromě Zvíkova se točilo v Moravském krasu a v Múzeu oravskej dediny ve slovenském Zuberci. Právě motiv velehor dodává příběhu na působivosti a rozměru. Tvůrcům se také velmi dobře podařilo skloubit rozdílné nálady – úvodní výpravnou pasáž, retrospektivy, dramatické a tajemné úseky, komediální prvky i děsuplné motivy.

Mimochodem skanzen Zuberec, ukrytý v lesích Tatranského národního parku na břehu Studeného potoka, je dodnes domovem medvědů. „Každé ráno jsem přišla na plac a našla tam otisky medvědích tlap a bobky, ale naživo jsme je neviděli,“ zavzpomínala později Alice Nellis.

Své si štáb užil také s krkavci. Byli sice cvičení, ale přece jen jsou to zvířata a mají své vrtochy. Práci si s oblibou sedali na kameramany a také na Sabinu Remundovou, která je měla v jedné scéně krmit.

Aby jim to usnadnila, dala si za klobouk kousky masa. Krkavci se s ní chtěli poté přátelit natolik, že se na ni láskyplně vrhli a několikrát ji klovli do hlavy. Herečka vše ustála, postěžovala si až po dotočení scény.

Jana Oľhová a Marián Geišberg, kteří ve filmu ztvárnili manžele, byli ve skutečnosti sourozenci.

Do role prince Bartoloměje filmaři zprvu zvažovali Jiřího Mádla (37).