Článek
Krásná Elén z lesní samoty se rozhodne jít za pěveckou slávou. Nešťastnou náhodou se však dostane do bahna velkoměsta. Včas se však objeví její zachránce… Kdo by neznal skvělou veselohru o tom, kterak chudé děvče ke štěstí přišlo zásluhou ušlechtilého milionáře?
Slaďák plný klišé
K satirické veselohře Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář (1949) napsali námět filmoví novináři Rudolf Jaroš a Milan Naháč a spolu se scenáristy Josefem Neubergem a Františkem Vlčkem i scénář. Šlo o parodii na líbivé operetky a příběhy z červené knihovny, které mimo jeviště pronikly i do českého filmu. Satirická veselohra využívá všech prvků někdejšího filmového kýče k pobavení, je snůškou všech nesmyslů a směšností typických pro filmovou veselohru 30. let.
Pozoruhodné je to, že film nachystali právě tvůrci, kteří se parodovaným kýčům úspěšně věnovali. Na filmu je tak vidět, že byl tvořen s láskou a s láskyplnou empatií ke „kritizovaným“ jevům.
Pokud by snad někomu nedošlo, že se dívá na parodii, v závěrečné barevně natočené scéně se dočká vysvětlení, že tvůrci se chtěli vysmát všemu falešnému. Nápady autorů znásobila i výtečná režie Martina Friče (†66), hudba skladatele Julia Kalaše a výkony herců, kterým kralují Hana Vítová (†73) s Oldřichem Novým (†83). Nicméně dobové publikum záměr tvůrců nepochopilo. Ženy u celé řady scén plakaly a barevné vysvětlení byla pro ně vlastně podpásovka, kterou odmítaly přijmout.
Jak vypadat připitoměle
Jednu z klíčových postav zde sehrál Zdeněk Dítě (†81), který ztvárnil chudého, laskavého houslistu Pavla Sedloně. I ten byl Elén velkou oporou, ale ona ho nemilovala. Sám herec později označil Sedloně za svou životní roli. Vzpomínal, jak svého unyle pitomého výrazu docílil vložením zubolékařských válečků do úst. Zjevně to nestačilo, protože režisér mu po delším přemýšlení nechal oholit obočí.
Začátky v Osvobozeném divadle
Hanu Vítovou má současné publikum spojenou hlavně s tímto filmem. Herečka, vlastním jménem Jana Lašková, začínala v Osvobozeném divadle, kde jí také vymysleli pseudonym. Na filmovém plátně vytvořila více než 50 rolí. Ve filmu Peníze nebo život (1932) nazpívala s Ljubou Hermanovou (†83) slavnou písničku Život je jen náhoda.
Následovala řada dívčích postav, které Vítovou katapultovaly mezi nejpopulárnější herečky své doby. V té době se tato melancholicky působící krasavice objevovala po boku zajímavých a atraktivních mužů z umělecké branže, chodila třeba s Jiřím Voskovcem (†76) nebo s Rolfem Wankou (†81). Z filmů, které patří v její filmografii k těm lepším, můžeme ještě zmínit snímky Noční motýl (1941), Šťastnou cestu (1943) nebo Znamení kotvy (1947).
Dnes už se také moc neví, že Vítová se ke konci druhé světové války starala o dceru Oldřicha Nového, když byli oba její rodiče odvezeni do koncentračního tábora.
Schovanka byla vlastně derniérou
Poslední velkou hereckou příležitost dostala tato kráska právě v Pytlákově schovance. I když nepatřila k herečkám, které udržovaly styky s vlivnými Němci či nacisty, po tomto snímku de facto skončila. Objevila se ještě v několika drobnějších rolích, ale to už nabrala její herecká dráha pozvolný pád. Její noblesní typ se do nového a budovatelského československého filmu nehodil, od toho tu byly už jiné herečky, které s přehledem ztvárňovaly role nadšených jeřábnic, traktoristek a soudružek. Film Pytlákova schovanka běží 10.4. na Prima Max.
