Článek
O Pavlu Bobkovi (†76) lze bez nadsázky říct, že neměl jedinou špatnou písničku. Však také k jeho největším hitům patřily takové songy jako Oh, Ruby, nechtěj mi lásku brát, Houston, Lásko, mě ubývá sil, Veď mě dál, cesto má, Pojď stoupat jak dým, S tím bláznem si nic nezačínej… Zpěvák byl také jedním z prvních, kdo v Československu zpíval a propagoval klasický rokenrol. Zároveň se věnoval country, ostatně do Semaforu vstupoval s Country Beatem Jiřího Brabce.
Za vše mohly kamarádky
Vystudoval Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT, kde k jeho spolužákům patřil například i Petr Nárožný, se kterým ještě čtyři roky po škole projektovali zemědělské stavby: „Rýsovali jsme prasečince, kravíny, silážní věže.“ Architektuře by Bobek zůstal asi věrný, kdyby ho kamarádky nepřihlásily do soutěže Hledáme nové talenty. Vystoupil a měl úspěch.
Víno, zpěv a slečny
Pavel Bobek říkával, že má život rozdělený na dvacítky: „Prvních dvacet let jsem byl hodný syn a dobrý student. Pak jsem se po hlavě vrhl do světa rokenrolu, zažil jsem léta zhýralství a užíval si plně života. A po čtyřicítce jsem se šťastně oženil.“ V roce 1963 přijal angažmá sólového zpěváka skupiny Olympic, dvě sezony s ní vystupoval v programu Ondráš podotýká v divadle Semafor.
V roce 1965 od Olympicu odešel a zpíval pak s různými skupinami, především s Country Beatem, s nímž se v roce 1967 stal stálým členem divadla Semafor ve skupině Jiřího Grossmanna (†30) a Miloslava Šimka (†63). Na prknech legendární pražské scény proslul také výrokem: Mlíko – na rakev víko. V Semaforu působil do roku 1990.
Zpívej česky, vyplatí se ti to
Bobek zpíval dlouho výhradně anglicky, než ho Jiří Grossmann přesvědčil, že se tytéž písničky dají otextovat i česky, a zaujmou tak mnohem víc posluchačů. Bezprostředně následující hity Oh, Ruby, nechtěj mi lásku brát a Houston toho byly důkazem. Teprve tam se totiž ukázala Bobkova pravá síla, jehož hudební projev nebyl nijak technicky vybroušený.
„Šlo spíše o to, co v těch písničkách sděluje. A protože se vedle Grossmanna potkal i s dalšími výjimečnými textaři, ať už to byli Michael Janík, Vladimír Poštulka, či Pavel Vrba, dbal na to, aby český text maximálně korespondoval s původním obsahem. To se mu podařilo vrchovatě,“ okomentoval hudební publicista Miloš Skalka.
Setkání s legendou
Bobek si velice vážil legendy americké country Johnnyho Cashe (†71). Už když v 50. letech slyšel poprvé jeho hlas z rádia, prý cítil po těle „zvláštní mrazení“. V roce 1978 se jejich cesty zkřížily na půdě amerického velvyslanectví v Praze, kde si společně zazpívali píseň Will the Circle Be Unbroken.
Se vzpomínkou na toto setkání odjel Bobek v roce 2010 do mekky country, Nashvillu, kde natočil ceněnou desku předělávek Cashových písní, kterou nazval Víc nehledám.
Opustil nás před deseti lety
Zpěvák měl nemocné srdce, podstoupil operaci srdeční chlopně, nějaký čas jej nadto trápily velké bolesti nohou. Se zdravotními problémy se potýkal od roku 2006, kdy náhle těžce onemocněl. Dva týdny byl v umělém spánku, místo nefunkčních plic za něj dýchaly přístroje a lékaři mu nedávali velkou naději. Později v pořadu České televize 13. komnata prozradil, že skutečně už „byl na druhém břehu, ale ještě dostal šanci“. Před deseti lety se ale na druhý břeh vydal znovu a už se z něj nevrátil.
