Článek
Danu Hlaváčovou (*20. 6. 1945) zná (nejen) u nás každý – film Tři oříšky pro Popelku (1973), který na Vánoce reprízují české, německé i norská televize, viděl každý už několikrát. A tato jinak jistě velmi sympatická dáma v něm ztvárnila Popelčinu (Libuše Šafránková †68) zlou nevlastní sestru Doru. Daně Hlaváčové byla tato postava nejspíš souzena – zahrála si ji i čtyři roky předtím v černobílém TV filmu Popelka režisérky Vlasty Janečkové (†77), kde titulní hrdinku ztvárnila Eva Hrušková (71). Tady se její zlá sestra jmenovala Dorota.
Dora byla těhotná
Když se v prosinci 1972 začaly točit Vorlíčkovy (†88) Tři oříšky pro Popelku, byla Dana Hlaváčová těhotná (v květnu 1973 porodila dceru Lucii). Natáčení proto pro ni bylo dost náročné.
Například když jednou jely s Libuší Šafránkovou na natáčení do NDR vlakem, na hranicích do něj vstoupil hygienik, celý v bílém, na zádech měl kanystr, v ruce sprchu a mlčky je obě postříkal dezinfekčním roztokem. Až později se obě dozvěděly, že v zoo ve Dvoře Králové se vyskytla kulhavka a slintavka a Němci zřejmě dezinfikovali všechny Čechy přijíždějící po železnici, aby to k nim nezavlekli. Žádný ohled na „těhulku“ nebrali.
Václav Vorlíček měl také velký strach při natáčení scény, ve které se převrhne kočár s Dorou a s macechou (Carola Braunbock †54). Obával se o zdraví obou hereček. Rybník poblíž hradu Švihov, kde se točilo, byl zamrzlý a sáně kovové. Kdyby se převrhly, mohly těhotnou Hlaváčovou i Braunbock vážně zranit. Proto do akce povolal kaskadérku a kaskadéra. Ve filmu je ale vše sestříhané tak, že z rybníka už vylézají obě herečky. Režiséra prý navíc fascinovalo, že Hlaváčová roli Dory vůbec přijala, protože ve scénáři bylo výslovně napsáno, že je „ošklivá“.
Nechtěla se udřít
Dana Hlaváčová se stejně jako její starší a slavnější sestra Jana (85) vydala na hereckou dráhu zásluhou tatínka, který byl nadšeným ochotníkem a brával je obě do divadla už od útlého dětství. Přestože ale sama ochotničila už na gymnáziu, původně chtěla jít studovat matematiku. Nakonec se ale dostala na DAMU, kterou vystudovala v roce 1967. Poté získala angažmá v Divadle E. F. Buriana, kde působila až do jeho uzavření v roce 1991.
Co se filmové a televizní práce týče, se sestrou Janou si zahrála společně například v seriálu Eliška a její rod (1966). V průběhu kariéry se Dana Hlaváčová objevila v několika desítkách filmů a seriálů, mj. Já to tedy beru, šéfe (1977), Já už budu hodný, dědečku! (1978), Lékař umírajícího času (1983) či Kam doskáče ranní ptáče (1987).
Jiří Krampol (85) ji popsal jako skromnou a talentovanou herečku, která uměla dát najevo svůj názor. Přestože Dana Hlaváčová patřila k oblíbeným umělkyním a režiséři o ni měli zájem, ona sama se v 90. letech minulého století rozhodla pověsit kariéru na hřebík.
„Chci ještě žít, ne se udřít. Ale nudu opravdu neznám,“ zdůvodnila tehdy své rozhodnutí, po kterém se přestěhovala za dcerou do Mladé Boleslavi. Občas se ale před kamerou přece jen objeví – naposledy to bylo v roce 2016 ve filmu Jak básníci čekají na zázrak. Dcera Lucie Matoušková (50) se vydala v matčiných stopách a momentálně je v angažmá v Městském divadle Mladá Boleslav. Se sestrou Janou není Dana Hlaváčová v kontaktu.
