Článek
„¡Cuando la vaca vuela!“ Tak zní ve španělském dabingu odpověď na jednu z nejtemnějších výhrůžek naší předlistopadové kinematografie. V překladu je to něco jako „Až bude kráva umět lítat.“ V původní české verzi ovšem Petr Čepek (†54) v roli žárlivce Turka reaguje slovy „Až pokvetou hrábě“, a to na legendární hlášku „Po žních půjdeš k Turkovi“ z úst Mariána Labudy (†73) jako řidiče Pávka ve filmu – no?!
Jasně, Vesničko má středisková, film nominovaný na Oscara. Obsadit kulaťoučkého slovenského herce do role, pro niž si původně všichni představovali někoho podstatně urostlejšího, se ukázalo jako jeden z nejlepších tahů režiséra Jiřího Menzela (†82). Jenže Labuda tehdy ještě taková hvězda nebyl - alespoň z „federálního“ pohledu ne. Navíc sice zvládal češtinu, slovenský akcent ale zakrýt nedokázal. Nakonec to ani nebylo potřeba.
Stačilo připsat do scénáře zmínku o tom, že pochází od Zvolena a do Čech se přiženil „po vojančině“. Díky Labudově skutečné službě vlasti mimochodem podle webu csfd.cz produkce ušetřila, protože nemusela mít na výplatní listině řidiče Pragy V3S čili vejtřasky, s níž postava Pávka ve filmu jezdila (například do Berouna pro cement). Marián tento klenot československého automobilového průmyslu řídil na vojně dva roky.
Pro pořádek: kumulovaná funkce jednoho z hlavních protagonistů a řidiče mu za film z roku 1985 vynesla 8700 korun československých, zhruba trojnásobek tehdejšího průměrného platu v národním hospodářství.
Menzel věděl, že nesahá vedle
Čeští režiséři si Labudy všimli poměrně pozdě, až počátkem 80. let. Juraj Herz mu svěřil titulní roli v komedii Buldoci a třešně (1981), s epizodními úlohami přišli Dušan Klein (Radikální řez) a Jiří Krejčík (Prodavač humoru).
Menzel měl navíc Labudu „nakoukaného“ z bratislavských zájezdových představení v pražském Činoherním klubu. Věděl, že nesahá vedle.
Po Vesničce se ale s filmovými rolemi doslova roztrhl pytel. Anděl svádí ďábla, Dobří holubi se vracejí, Vážení přátelé, ano, Andělské oči a také další Menzelovy snímky Konec starých časů, Žebrácká opera či Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina. Objevoval se také pravidelně v pohádkách (Pták Ohnivák, Lotrando a Zubejda). Českého lva si odnesl za vedlejší mužskou úlohu v česko-slovenské koprodukci Záhrada.
Tragédie u Velké Bíteše
Marián Labuda se narodil před 80 roky, 28. října 1944. Vystudoval Divadelní fakultu Vysoké školy múzických umění v Bratislavě a nastoupil rovnou do Slovenského národního divadla (SND). V roce 1968 byl spoluzakladatelem legendárního bratislavského Divadla na korze. Když mu v době normalizace soudruzi „ukončili činnost“, přešel na Novou scénu. Od roku 1990 byl členem činohry SND. Hostoval také v mnoha českých divadlech - Divadlo na Vinohradech, Národní divadlo v Brně, Městské divadlo Zlín… ale třeba také ve Východočeském divadle Pardubice.
Dojíždění z Bratislavy nebyl žádný med ani při dobré viditelnosti a suchých vozovkách. Když 19. listopadu 2005 vyrážel svým VW Passat na představení do Pardubic, dalo se čekat, že počasí ideální nebude. Vyjel proto s velkým předstihem. Až k Velké Bíteši šlo všechno jako po másle…
„Ze suché silnice a slunečného počasí jsem najednou vjel do chumelenice. Vyvstala přede mnou zčistajasna jako zeď. Vypadalo to, že se přede mnou stala nějaká havárka, a tak jsem přibrzdil. Jenže auto začalo lítat a já měl co dělat, abych udržel volant. Pak přišel náraz,“ popisoval herec později situaci, která mu změnila život, týdeníku 5+2.
Na ledovce havarovala nejdříve dodávka, která zůstala stát u pravých svodidel. Na stejném místě pak ve smyku narazila i řidička malého osobního auta, zřejmě když se vyhýbala havarované dodávce. Se svou matkou pak čekaly na příjezd policie. Vsedě na středových svodidlech. Passat je z nich smetl a na místě usmrtil.
Když ale Labuda vystupoval z havarovaného auta, usmíval se. Byl šťastný, že nehodu přežil a představení v Pardubicích bude moci odehrát. Až pak uviděl kolem zděšené tváře. Někdo mu řekl, že srazil dvě ženy. Svůj profesní závazek dodržel, podle jeho slov to ale bylo nejtěžší představení v životě.
Později byl obviněn z ublížení na zdraví s následkem smrti, za což mu hrozily dva roky vězení a zákaz řízení. Policie vyšetřovala nehodu více než půl roku, tedy dvakrát déle, než je u podobných havárií v Česku zvykem. Důvodem byla nevyjasněná otázka, zda herec zabil ženy z nedbalosti, nebo kvůli špatnému stavu vozovky. Ta měla podle soudních znalců v místě nehody navíc špatný sklon.
Soud mu v září 2006 uložil trest odnětí svobody na deset měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu třiceti měsíců.
Smrt ho zastihla v garáži
Auto pro něj ale bylo pracovním nástrojem, bez nějž se neobešel. V garáži svého bratislavského domu do něj nasedal i 5. ledna 2018. Najednou ale ztratil vědomí. Manželka Věra zavolala záchranku, na pomoc přispěchal kolemjdoucí muž, pak záchranáři, ale ani oni nedokázali Labudovi pomoct. Herec zemřel krátce poté v nemocnici.
V posledních letech neměl moc hereckých příležitostí, a tak bral zavděk i účastí v různých show. Jeho vtipné vyprávění diváci milovali. Syn Marián pro něj proto vymyslel pořad Vtipnější vyhrává. „Motivovalo ho, že ho čeká práce, že bude mít úspěšnější období a může se vrátit do časů, kdy býval často na divadelních prknech. Smrt to všechno přerušila,“ svěřil se v rozhovoru pro Čas.sk Marián Labuda mladší.
„Hodně lidí mi říká, že by chtěli zemřít tak jako on. Odešel v sekundě, ani si neuvědomil, že umírá. Klesla mu ruka, hlava a bylo po všem. Takový je život,“ dodal Marian mladší.
