Článek
„Pět deka, deset deka, dvacet deka, třicet deka, kilo chleba, kilo cukru, jeden rohlík, jedna veka, všechno máme, co kdo chcete, obchod kvete, jen si račte říct…“ Ten text vypadá nevinně, ale zkuste si ho zazpívat pěkně v tempu a samozřejmě bez přeřeknutí!
Michal Tučný (†48) s tím potíže neměl. Artikuloval precizně, hlas měl nezaměnitelný a cit pro muziku záviděníhodný. I když zpočátku „jen“ seděl za bicí soupravou v kapele staršího bráchy Vítka. Zatímco píseň, jejíž text jsme citovali v úvodu, reflektovala fakt, že se vyučil prodavačem, na krátkou kariéru bubeníka odkazuje zase jiný Michalův hit.
„Tenhleten song patří všem, co maj potíže s figurou. Já jmenuju se Tučný a postavu mám vydulou. Já bejvával malej štíhlej kluk, kterej si o muzice snil a na nástroje strunný zkoušel jsem si barré styl. Dřív, než jsem se nadál, bylo mi dvanáct a půl, v parcích jsem sedával s bendžem jako trubadúr. Až potom můj starší brácha si založil vlastní band a já ve třinácti hrával s nima dixieland.“
To posedávání po parcích s bendžem byla ovšem trochu básnická licence. V časech budování socialismu se totiž tento hudební nástroj řadil mezi nedostatkové zboží, jako třeba toaletní papír. Zatímco toaleťák v mnoha domácnostech nahrazoval na menší kousky nastříhaný „největší a nejčtenější“ deník Rudé Právo, budoucí hvězda musela z kytary odstranit dvě struny a předstírat, že v tom vlastně není žádný rozdíl.
Miluji tě, zaplať
Narodil se 11. ledna 1947 v Praze. Maminka byla uznávanou historičkou umění, tatínek grafikem. Naučil se hrát na klavír, pak na kytaru – nejdřív ovšem s plným počtem šesti strun. Po vyučení v roce 1965 odmaturoval na obchodní škole, vystřídal ale mnoho profesí. Dělal pošťáka, skladníka, prodával vánoční kapry…
Po krátkém dixielandovém a později bigbeatovém extempore nakonec propadl country. Později říkal, že to bylo hlavně díky písničkám Jiřího Suchého. Vztah k hudbě v něm ještě více prohloubila jedna z jeho prvních lásek, zpěvačka Eva Olmerová. Byla sice o 13 let starší, on k ní ale vzhlížel navzdory tomu, že se k němu nechovala vždycky úplně nejlíp. Nechávala ho na sebe dlouhé hodiny čekat, nebo mu v hospodě nechala k proplacení účet za sebe a kamarády z mokré čtvrti se vzkazem „Miluji tě“.
Naučila ho zpívat srdcem, ale také pít. Když 10. srpna 1993 v 59 letech zemřela, za příčinu smrti označili lékaři cirhózu jater. Michal ji následoval o necelé dva roky později, 10. března 1995. Ano, je to už 30 roků. Bylo mu pouhých 48. Navíc v mládí prodělal žloutenku a správně měl držet dietu.
Nezemřel, koncertuje
„Věděli jsme, že je to hodně zlé. Když zemřel, vážil ani ne šedesát kilo. Měl rakovinu jater, do toho se přidala slinivka,“ svěřila se jeho dcera Michaela webu Primaženy.cz. Na okamžik, kdy tátu viděla naposledy, nikdy nezapomene.
„Přijeli s mámou z chalupy do Prahy, navečeřel se, pak se podíval na detektivku a šel si lehnout. V noci se probudil, bylo mu strašně zle, tak jsme zavolali záchranku. Nenechal se nést od saniťáků, šel sám, koukala jsem na něj ze dveří, jak zase někam odjíždí. Naposledy. Víte, táta dost koncertoval, někdy měl třicet, čtyřicet koncertů do měsíce, takže byl stále na cestách. Když zemřel, přišlo mi, že je někde na šňůře a že se zase vrátí domů,“ posteskla si.
Greenhorni, vlastně Zelenáči
Na české country scéně se poprvé představil v roce 1967 jako host skupiny Rangers a společně vyhráli první ročník festivalu Porta. O dva roky později mu Jan Vyčítal nabídl místo zpěváka ve skupině Greenhorns. Nejdřív zpíval výhradně anglicky, když se ale z písničky Rovnou, tady rovnou s Vyčítalovým textem stal po televizním vystoupení hit, přehodnotil to. České texty Honzy Vyčítala měly vůbec vysokou úroveň – a lidé jim rozuměli. Ke Greenhornům to přivedlo mnohem širší publikum, kterému nevadilo ani to, když se z nich stali z donucení Zelenáči (a z Rangers Plavci).
V roce 1974 přešel Michal k Fešákům a jeho sen mít vlastní kapelu se konečně splnil o šest let později. Založil Tučňáky a v první polovině 80. let napsal s přítelem a textařem Zdeňkem Rytířem své nejznámější písničky.
V roce 1971 se seznámil s loutkoherečkou Černého divadla Laterny magiky Martou Novotnou, se kterou se v roce 1980 oženil. Vyženil dceru Gabrielu, spolu měli další děvče, Míšu.
Dožil v Troškovic Hošticích
Tři roky před smrtí se Michal Tučný natrvalo odstěhoval z Prahy na chalupu do jihočeských Hoštic, které proslavil svými filmy režisér Zdeněk Troška. Nemovitost ostatně koupil od režisérovy pratety. Podle jeho ženy Marty mu o několik let prodloužil život tamní páter Ferda. Zpěvák se řídil jeho radami, důsledně dodržoval jeho bylinkové kúry, jenom bez piva prostě vydržet nedokázal.
V Hošticích je na jeho počest pojmenováno náměstí a na tamním hřbitově má pomník ve tvaru kovbojského klobouku, který navrhl jeho přítel, akademický sochař Michal Gabriel, a neustále na něm hoří svíčky.
Na „posledního kovboje“ jeho příznivci nezapomínají. V roce 2003 byl posmrtně uveden do Síně slávy Akademie české populární hudby. Na jeho počest se na country festivalu Stodola Michala Tučného scházejí každoročně v Hošticích tisíce lidí, k výročí jeho úmrtí se dokonce pravidelně setkávají i členové pražského klubu XXXL. Český král country nahrál zhruba 250 písniček, které mu zaručily nesmrtelnost.
