Článek
„Nikdy nemůže knížku zkazit. Vždycky jí dá srdce a křídla,“ prohlásil o ní spisovatel František Nepil (†66). Měl na mysli nejznámější a také nejúspěšnější českou ilustrátorku dětských knih Helenu Zmatlíkovou (†81). Publikací, které doprovodila svými kresbami, bylo přes 250 a jejich celkový náklad je multimilionový.
Provázely několik poválečných generací malých čtenářů. Dodnes vycházejí v mnoha jazycích, a to i s původními ilustracemi. Jejich autorka se narodila před více než 100 lety, 19. listopadu 1923.
Mohla se stát profesionální sportovkyní, i když to tehdy nebylo bůhvíjaké „živobytí“. Sportem se ale v podstatě živili její rodiče. Oba patřili mezi první lyžaře v Čechách, a tatínek navíc hrál závodně fotbal. K tomu vlastnil obchod se sportovními potřebami.
Na svah, nebo před kameru?
Lyžování se v milovaných Krkonoších věnovala i malá Helenka, považovali ji za velkou sportovní naději. Navíc se už v útlém věku dostala i před filmovou kameru. Jako tříletá si zahrála ve filmu Pohádka máje a o dva roky později v díle Životem vedla je láska. Její další láskou se stalo kreslení a malování. Byla ale poslušné děvče, a tak si vzala k srdci otcovu radu, že by měla umět něco, čím se za každých okolností dokáže uživit a díky čemu bude nezávislá.
Nejprve tedy odešla do učení na švadlenu, ale krejčovské řemeslo ji nebavilo. Teprve pak došlo na rozvíjení jejího největšího – výtvarného – talentu. Otec ji přiměl, aby se zapsala ke studiu u profesora Švába do jeho Školy volné a užité grafiky, knižního a reklamního umění Officina Pragensis.
Když otec během války zemřel, pomáhala jí sice finančně matka s dalším studiem, ale nakonec Helena nastoupila do výtvarného ateliéru Melantrichu, kde pracovala až do konce války. Mimo to kreslila módní návrhy, navrhovala kabelky, občas vymýšlela a kreslila vtipy, které se pokoušela zveřejnit v redakcích novin a časopisů. Bylo jí 14, když poprvé zaklepala na dveře jedné z nich.
A byla i velmi mladá, když se poprvé vdávala. Ivo Zmatlíka, redaktora v nakladatelství Petr, si brala v 18. Manželství jim vydrželo sedm let. V letech 1951 až 1973 byla vdaná za malíře a ilustrátora Zdeňka Seydla.
Syn z prvního manželství, Ivan (79), se stal divadelním dramaturgem a režisérem, později i nakladatelem. Vydává matčiny knihy a spravuje autorská práva.
Mezi ilustrátory sedmá na světě
Eviduje i statistiky o její tvorbě. Podle nich se zařadila mezi první desítku ilustrátorů, jejichž knížky dosáhly největšího počtu vydání za celé dvacáté století. Umístila se na sedmém místě v náročné konkurenci umělců zvučných jmen a jako nejúspěšnější žena.
Na webu jeho vydavatelství Artur se například dočtete, že některé z těchto titulů dosáhly více než deseti vydání, a to se počítají pouze vydání česká. Byly to především Honzíkova cesta Bohumila Říhy a Děti z Bullerbynu Astrid Lindgrenové. Nejúspěšnějším titulem pro dospělé se pak stala kniha Černošský Pán Bůh a páni Izraeliti Roarka Bradforda.
Po válce pracovala jako kreslířka pro mnohá nakladatelství, nejvíce pro Státní nakladatelství dětské knihy, pozdější Albatros. Stala se jeho kmenovou ilustrátorkou. Její první obrázkovou knihou pro děti bylo leporelo Paleček s verši Františka Hrubína vydané roku 1949 v nakladatelství Orbis.
Poslední autorčinou prací za jejího života byl patrně obrazový doprovod ke knize Heč, jdu do nemocnice! od Nataši Tanské z roku 2021.
Krátký film i večerníčky
Jako filmová výtvarnice spolupracovala Zmatlíková v poválečném období na filmech studia Krátkého filmu Praha – Slunce a vzduch (1947), Mouchy (1958) nebo Přátelé na sirkách (1960). Pro Československou televizi se autorsky podílela na animovaných filmech a večerníčcích, například Domeček u tří koťátek (1987).
Za své dílo získala řadu ocenění za nejkrásnější knížku. Podílela se i na Světové výstavě v Bruselu 1958.
Knihy s jejími kresbami vycházely a stále vycházejí po celém světě, úspěchy zaznamenaly na renomovaných veletrzích od Chicaga přes Frankfurt po Jeruzalém. Ve vlasti se dočkala prvních cen za nejkrásnější knihy na konci padesátých let, další série úspěchů přišla o dvacet let později.
Autorka zemřela 4. dubna 2005 ve věku nedožitých 82 let.
