Článek
Česká filmová pohádka díky němu neskončila u pyšných a dalších princezen. Jeho tvorba na pomezí sci-fi, fantasy a klasického pohádkového žánru nabídla divákům postavy, jež sice také běžně na ulici nepotkáte, přesto působí až neuvěřitelně uvěřitelně a díky tomu získaly nesmrtelnost. Nejen ve scénářích, které vesměs napsal Miloš Macourek (†75).
Ten vytvořil veleúspěšnou autorskou dvojici s režisérem Václavem Vorlíčkem. Díky nim dvěma se diváci dodnes dokáží ztotožnit s mladou, půvabnou, leč zranitelnou čarodějnicí Saxanou daleko spíš než s papírem šustícími korunovanými feudálkami, které nám každoročně na Vánoce nabízejí pohádkové novinky z Kavčích hor.
Petra Černocká přitom neměla při natáčení legendární pohádkové komedie o nic víc hereckých zkušeností než debutantky, jež producenti České televize pravidelně předhazují saním v podobě kritiků. Možná je to tím, že více než sto let po zrušení šlechtických titulů jsou v naší zemi princezny stejně nereálnými postavami jako čarodějnice. A Václav Vorlíček už svou režisérskou pomocnou ruku nikomu nenabídne. Zemřel před pěti lety, 5. února 2019.
Že další z jeho slavných komedií, Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, žádná pohádka není? A co to tedy je – hororový thriller, protože tam vodní příšery topí lidi? Jenže jakmile to jen trochu jde, nechají duši zase vklouznout zpátky do těla, takže utopenec ožije. A vůbec, copak byla Libuška Šafránková nějaká příšera?!
Schoberová + Saudek = festivalový triumf
Václav Vorlíček se narodil 3. června 1930 v Praze. Vystudoval režii na FAMU, absolvoval krátkým hraným filmem Direktiva. Jako asistent režie nastoupil do filmového studia Barrandov a záhy se vypracoval na místo pomocného režiséra. Na začátku 60. let zahájil samostatnou režijní práci. Jeho debutem se stala dětská detektivka Případ Dubínek, jejíž příběh se točil kolem pátrání po ztraceném kufru s loutkami pionýrského souboru.
U diváků poprvé výrazně zabodoval parodií na komiksové seriály Kdo chce zabít Jessii? Obsadit krásnou Olgu Schoberovou a zároveň její repliky umístit do bezpečí kreslených dialogových bublin byl geniální tah. Talentovaný výtvarník Kája Saudek dodal kresby, za něž by se nemuseli stydět ani ve studiu Marvel, a nebývalý komerční úspěch byl na světě. Snímek navíc získal v roce 1966 hlavní cenu na Mezinárodním festivalu vědecko-fantastických filmů v Terstu a podobně zabodoval i na filmovém festivalu v Locarnu.
Úspěch Vorlíček pečetil parodií na špionážní snímky bondovského typu Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky, jejíž příběh zasadil do českého prostředí a chytře proti sobě postavil dva výrazně odlišné herecké typy – Jana Kačera a Jiřího Sováka, jenž perlil už v předchozím titulu.
Crazy komedie Pane, vy jste vdova! už byla produktem spolupráce dua Vorlíček–Macourek. Opět zaznamenala mimořádný divácký úspěch doma i v zahraničí a představitelce hlavní role, Ivě Janžurové, přinesla na festivalu v Terstu ocenění jako nejlepší herečce. Z podobného soudku, tedy z oblasti sci-fi, byl později i film Což takhle dát si špenát.
Nejdřív JZD, pak sci-fi
Ten ovšem hned na počátku výroby nabral neočekávané zpoždění. Vorlíčka s Macourkem si ještě dřív, než padla první klapka, předvolal tehdejší šéf Barrandova Miloslav Fábera. Vysvětlil jim, že nejdřív musí natočit normalizační agitku (tak to ovšem nenazval) o historické úloze JZD Bouřlivé víno. Literární předlohou měla být kniha prorežimního spisovatele Jana Kozáka.
Když si Macourek Kozákovu knihu přečetl, volal prý Vorlíčkovi, že se budou muset zastřelit, protože „s tím se nic nedá dělat“, jak se vyjádřil. Překvapivě dalo. Vladimír Menšík dokázal „tak nějak lidsky“ zahrát i předsedu družstva, film nakonec dostal ještě dvě pokračování, televize všechny tři díly dodnes reprízují.
Pokud už Vorlíček točil čistokrevnou pohádku, nehrála v ní hlavní roli princezna, ale Popelka a tři oříšky, které pro ni na svých cestách zimní krajinou nastřádal poněkud slabošský čeledín Vincek (opět osvědčený Menšík). Příslušníky panovnických rodů jako hlavní postavy využil jen v pohádkách Jak se budí princezny a Princ a Večernice.
Zůstalo po něm 25 celovečerních filmů, seriály jako Arabela, Létající Čestmír nebo Křeček v noční košili, ale i ojedinělé herecké výkony. V seriálu Neviditelní, který pro ČT volně na motivy Vorlíčkových a Macourkových Vodníků natočil Radek Bajgar, si z kolegiality zahrál člena vodnické rady…
