Článek
O mimořádných osobnostech se občas říká, že žijí naplno a rychle, takže toho mají v 50 za sebou tolik, co jiní ve stovce. Když 25. listopadu 2014 zemřel, bylo mu 70, což by podle tohoto vzorce vystačilo na 140 roků „obyčejného“ života.
Navíc byl do jisté míry pokračovatelem díla svého předka, slavného maďarského skladatele Franze Lehára. Petr Hapka se narodil 13. května 1944, právě by tedy slavil osmdesátiny. Mejdan by to byl určitě pořádný.
Jen manželky a děti, ale hlavně nesčetné milenky, by určitě zaplnily jakýkoli prostor vybraný pro tuto událost. O stovkách přátel ze světa showbyznysu nemluvě. I kdyby šlo jen o ty, jejichž kariéra se přímo odvíjela od spolupráce s tímhle geniálním muzikantem.
Před interrupční komisi poslal náhradníka
Měl otevřené srdce, mysl a dveře do ložnice. „Svým družkám jsem byl dost nevěrný. A co já jsem těm ženským lhal,“ vzpomínal v pozdějším věku ve své knize Váš Petr Hapka.
Těch „družek“ měl odjakživa na každém prstě deset, jak se někdy říká. Do manželství se ale nehrnul a do otcovství také ne. Své přítelkyně sice přiváděl do jiného stavu, pak je ale místo před oltář doprovázel před interrupční komisi. „V jednom roce se mu na Praze 1 sešlo dokonce tolik potratů, že mu bylo žinantní se před komisí znovu objevit, takže za sebe poslal náhradníka, svého přítele,“ píše se v jeho knize.
Co k němu ženy tak přitahovalo? Charismatičtí a úspěšní muži to tak obvykle mívají. Navíc kolovaly legendy o jeho obdařenosti, které se rozhodně nepokoušel vyvracet. Když v pozdějších letech sestavil Blesk na základě podobných drbů žebříček největších nadsamců českého showbyznysu, Hapka jednoznačně zvítězil. O dva centimetry za ním zůstal Dalibor Janda, o třetí místo se podělili Daniel Hůlka a Sagvan Tofi. Ani jeden ze jmenovaných informace nedementoval.
Před oltář ho dostaly jen dvě
První žena, která ho dokázala domanévrovat do blízkosti oddávajícího, byla Zuzana Řihošková. S tou skladatel žil několik let, ale s věrností si hlavu nedělal. Manželství zůstalo bezdětné, první dítě – dceru Markétu – mu pak porodila přítelkyně, s níž sňatek nikdy neuzavřel.
Markéta také z Hapky jako první z jeho dětí udělala dědečka. Konkurence přitom byla velká. Dětí totiž její otec zplodil s různými ženami celkem sedm. Alespoň těch, o nichž se ví.
Jeho druhou manželkou se pak stala krásná a známá herečka Zora Ulla Keslerová. Čeští režiséři ji obsazovali, když potřebovali neokoukanou, ale zajímavou tvář (a také skvělou figuru). Většinou ale žila v Itálii a pro tamější publikum byla hvězdou srovnatelnou s božskými filmovými divami Sofií a Ginou (pamětníci snadno doplní příjmení). Se Zorou měl Hapka dceru Petru.
Jeho poslední a zároveň nejmladší milenkou byla o 48 let mladší Kateřina Klepišová. Rozešli se zhruba rok před Hapkovou smrtí, kdy se u něj začaly projevovat příznaky Alzheimerovy nemoci, která ho zbavila nejen tvůrčích, ale prakticky všech ostatních schopností.
Zapomnětlivý byl prý vždy, patřilo to k jeho bohémství. A na paměť se vymlouval i při rozhovorech, když se mu nechtělo na některé otázky odpovídat. V roce 2013 ale podstoupil běžnou operaci v narkóze a ta u něj pravděpodobně alzheimera naplno spustila. Chvíli byl hospitalizován v psychiatrické nemocnici v pražských Bohnicích, v posledním období života o něj doma pečovala jeho dcera Petra.
Žák Oldřicha Nového
Studoval na pražské konzervatoři hru na violu a zpěv, pod vedením Oldřicha Nového absolvoval i studium na dramatickém oddělení. Ještě za studií se uplatnil jako pianista v divadle Proton, poté prošel několika dalšími scénami, v letech 1964-1965 byl violistou ve vlastní skupině Tornádo, v letech 1967-1970 pak dirigentem v Divadle za branou, kde také skládal scénickou hudbu.
Nesmrtelnost si ale vysloužil jako autor stovek písní a skvělé hudby k další zhruba stovce filmů a seriálů. K nejznámějším patří Levandulová z alba Potměšilý host Hany Hegerové. Kongeniální text obstaral Michal Horáček.
Kromě toho, že hudbu skládal, své písně občas i zpíval. Že měl vadu řeči neřešil ani on, ani posluchači. Koneckonců na to měl „výuční list“. Mistr si navíc něco takového dovolit může.
A sem tam neodolal ani nabídce účinkování ve filmu. Režisér Kryštof Hanzlík mu například v roce 1997 nabídl malou roli podivína ve svém filmu Do nebíčka. Hapka ji vzal, studoval přece u samotného Oldřicha Nového!
Když jej pak ale režisér požádal, aby k filmu složil také hudbu, kategoricky to odmítl. „Vypadal bych jako megaloman,“ vysvětloval. Nakonec si to ale rozmyslel: „Nenechám takový hezký film zničit někoho špatnou muzikou,“ prohlásil a sedl ke klavíru…
