Článek
Přestože to byla velmi půvabná dáma a její tvář se často objevovala v médiích, jako herečku ji živil hlas, který propůjčovala různým postavám. V 60 letech lékaři Heleně Štáchové (†72) poprvé diagnostikovali zhoubný nádor. Následující dekádu s nemocí se střídavými úspěchy bojovala. Když začala boj prohrávat, postarala se alespoň o to, aby dvě z postav, které byly na jejím hlase nejvíce závislé, převzaly důstojné nástupkyně.
Jednou z nich byla Líza ze seriálu Simpsonovi. Když Štáchová 22. března 2017 zemřela, řekl pro server iDNES.cz dabingový režisér Zdeněk Štěpán: „Ohledně nového hlasu Lízy jsme se s Helenkou už před časem dohodli. Bude to Ivana Korolová.“
Měla ale ještě jednu „svěřenkyni“, která pro ni byla v životě nejdůležitější: Máničku. Za ni, a později také za „bábinku“, obě klíčové členky dřevěného souboru Divadla Spejbla a Hurvínka, promlouvala už od roku 1967, kdy její interpretaci převzala od Boženy Welekové.
„Helenka se o svou nástupkyni postarala. Bude to nesmírně talentovaná, příjemná mladá dáma, jmenuje se Maruška Šimsová, a myslím si, že se o ty dvě figurky dokáže hezky postarat,“ uvedl tehdy divadelní kolega Štáchové Martin Klásek.
V současné době už je interpretkou Máničky Jana Mudráková.
Na zájezdech mluvila japonsky i čínsky
Scenáristka, režisérka a loutkoherečka Helena Štáchová se narodila před 80 roky, 18. listopadu 1944 v Praze. Po maturitě ji sice přijali na pedagogickou fakultu, ke studiu ale nenastoupila. Splnil se jí totiž skutečný sen, když ji jako elévku angažovalo Divadlo Spejbla a Hurvínka. O rok později začala studovat Divadelní fakultu Akademie múzických umění, kterou absolvovala v roce 1966, a ve svých 22 letech se stala řádnou členkou loutkohereckého souboru vedeného Milošem Kirschnerem.
Ten později speciálně pro ni vytvořil postavu Kateřiny Hovorkové čili Mániččiny bábinky. Podle rodného (nebo spíš výrobního) listu byla o 41 let mladší než její vnučka. Mánička totiž vznikla už roku 1930, bábinka až 1971. Od Kirschnera to byl vlastně jakýsi předsvatební dar. S Helenou Štáchovou se v roce 1972 vzali.
Na práci s loutkami ji sice divadelní fakulta připravila, na některá specifika DSH ale už ne. Patřil k nim mezinárodní věhlas, s ním spojené zahraniční zájezdy, ale hlavně učení textů v různých jazycích. Copak ruština (tehdy nejfrekventovanější), angličtina nebo němčina, jenže Spejbl se svými nejbližšími museli mluvit také italsky, španělsky, francouzsky, ale i japonsky a čínsky!
Přesto tu postavu milovala. „U Máničky jsem svobodná, u dabingu je to jinak, vyplňujete, co je dané, pro hereckou práci toho času tolik nezbývá,“ řekla v roce 2014 Radiožurnálu.
Při nehodě přišla o část obličeje
S Milošem Kirschnerem měli tři děti. První dcerka Helena bohužel zemřela den po porodu. Jako další se narodila Denisa, dva roky po ní syn Miloš. Denisa vystudovala kulturologii na Karlově univerzitě a do „rodinného divadla“ nastoupila jako dramaturgyně, Miloš vystudoval design a FAMU, stejně jako sestra se uplatnil rovněž především při práci pro divadlo. Začal navrhovat loutky a scény, psát scénáře pro zvukové nosiče i divadelní hry, režírovat. Po Kirschnerově smrti se životním partnerem Heleny Štáchové stal politolog Zdeněk Zbořil.
V roce 1984 měla Štáchová velmi vážnou autonehodu. Přišla při ní o část obličeje. Plastičtí chirurgové však dokázali skutečné zázraky. O 20 let později, v roce 2004, jí ale jiní specialisté poprvé diagnostikovali lymfom. Svou léčbu popsala v knize Život na nitích, která vyšla v roce 2005.
„Navzdory dlouhému boji s těžkou nemocí se maminka do poslední chvíle věnovala divadlu, kterému zasvětila svůj profesní i osobní život. Budeme se snažit, aby naše dřevěná rodinka žila dál svůj divadelní život,“ řekla dcera Denisa Kirschnerová poté, co Helena Štáchová boj s nemocí definitivně prohrála.
