Článek
Byla krásná, měla talent, ale také smůlu. Když se dostala před kameru, byly karty mezi prvorepublikové ženské herecké hvězdy už v podstatě rozdané. Zahrála si sice po boku Adiny Mandlové (†81), a to hned dvakrát, jenže poprvé představovala její sestru (Život je pes, 1933) a podruhé matku (Mravnost nade vše, 1937).
Přitom byla Světla Svozilová (†63) o necelé čtyři roky starší. „Vznikl v ní obrovský mindrák. Pamatuji si, jak po válce seděla v klubu vinohradského divadla, když vstoupila Adina Mandlová. A Světla na ni začala křičet, ať táhne, že už mezi ně nepatří, že teď budou hrát jiní!“ vzpomínala herečka Antonie Hegerliková (†89) s tím, že to byl jediný okamžik, kdy Svozilová dala takhle veřejně najevo nahromaděnou zlost.
Otec se k ní přiznal až po létech
Narodila se 13. listopadu 1906 v Brně svobodné matce Julii Kubešové. Tatínkem byl sice významný politik a uznávaný novinář Josef Svozil, ten se ale podle matričního záznamu k jejímu otcovství přiznal až roku 1928, upozorňuje web encyklopedie.brna.cz.
S hraním začala ještě jako studentka konzervatoře. Angažmá získala mimo jiné v Osvobozeném divadle (hrála tam v letech 1927–1930) nebo v Divadle Vlasty Buriana (1930–1931). Pak si kvůli filmu dala od jeviště na čas pauzu, navázala až v roce 1940, kdy nastoupila do Divadla na Vinohradech. Zůstala tam až do odchodu na odpočinek v roce 1968.
Měla pověst kvalitní herečky s širokým rejstříkem. V Osvobozeném divadle jí Voskovec s Werichem psali hry přímo na tělo. Před kamerou debutovala jako vdavekchtivá nevěsta v Lamačově a Fričově snímku To neznáte Hadimršku z roku 1931. Vypracovala se mezi nejvyhledávanější filmové komičky. Jestli má dnešní filmový divák například pocit, že už nemůže otevřít ani ledničku, aby na něj nevykoukla Petra Hřebíčková (45), měl by zažít předválečnou dobu. Do začátku nacistické okupace totiž Svozilová točila minimálně jednu, někdy i dvě komedie ročně.
Dodnes ji můžete občas vidět při reprízách klasiky jako Kantor ideál (profesorka Plášilová), Hrdinný kapitán Korkorán (pokojská Kamilka) nebo Mravnost nade vše (věrná manželka Karolina). Její filmovou kariéru nezastavil ani protektorát Čechy a Morava, do tohoto období patří třeba role operetní hvězdy Lucy v komedii Provdám svou ženu z roku 1941.
Pilotní výcvik, nebo nezdařená emigrace?
Jejím partnerem se stal právník, herec a kritik Bedřich Rádl. S nástupem druhé světové války se ale začalo jejich manželství rozpadat. On se později oženil ještě se dvěma dalšími českými herečkami Hanou Vítovou a Natašou Tanskou, ona se provdala za pražského lékaře Františka Votrubu. Měli spolu syna a dceru.
V roce 1948 však její druhý manžel zahynul při leteckém neštěstí. Podle některých zdrojů se učil létat, podle jiných se pokoušel o nelegální přelet přes hranice.
Po jeho smrti zůstala Světla sama se dvěma dětmi a bez dostatečných příjmů. Syna proto dočasně umístila do dětského domova. Někteří kolegové jí to přáli. Říkalo se totiž, že na ně donášela, a tak ji podle jejich mínění stihl „boží trest“.
Role nepřinesla ani stranická knížka
Hereckých příležitostí měla v 50. a 60. letech opravdu poskromnu. S filmem se nadobro rozloučila roku 1970 postavou poštmistrové v Ďábelských líbánkách režiséra Zdeňka Podskalského. Nepomohlo ani to, že vstoupila do komunistické strany, kýžené hlavní role nepřinesl ani další podpis – ten pod přípisem požadujícím trest smrti pro kolegyni z Vinohrad Jiřinu Štěpničkovou.
Zahořkla a začala se opíjet. Nakonec ztratila nadšení i pro komunistické ideály a před smrtí prý tehdejší režim hluboce odsuzovala. Po vážné autonehodě podstoupila několik operací, po kterých jí zůstala jedna noha kratší.
Když se 25. února 1970 vracela podroušená domů z nákupu, upadla na schodech a na následky zranění ještě téhož dne zemřela. Bylo jí 63 let.
