Článek
Byla obdařená krásným hlasem a komediálním hereckým talentem. Díky tomu se stala na mnoho sezón hvězdou Hudebního divadla v Karlíně. Obdařená ale byla i jinak. I proto ji vyhledávali i filmoví a televizní režiséři. Jako třeba Zdeněk Podskalský (†70), který jí začátkem 80. let svěřil ve filmu Křtiny roli soudružky Hlívové.
Její filmový šéf Vlastimil Brodský (†81) schytal v jedné ze scén přímý zásah do oka knoflíčkem, jenž nevydržel nápor přeplněného hereččina dekoltu. To, co se z dnešního politicky i jinak korektního pohledu jeví jako sexistické klišé, nebyl výplod režisérova mužského šovinismu. Mělo to reálný základ ve skutečné příhodě.
Laďka Kozderková se Zdeňkem Podskalským spolu před natáčením seděli v kavárně, a když se herečka natahovala pro cukr do kávy, uletěl jí knoflíček od halenky přímo do hrnku pana režiséra. Ten okamžitě začal vykřikovat, že to je výborný fór a že to musí dát do filmu.
Zasnoubená v 15, vdaná v 19
A to herečka ani nebyla z Dejvic, které později v podobné souvislosti zpopularizovala kapela Yo Yo Band ve svém hitu Rybitví. Narodila se před 75 roky, 26. června 1949, v Brně. Měla dvě starší sestry, Alenu a Blanku, a tatínka Ladislava Kozderku, známého brněnského dirigenta a skladatele.
Všechny tři se proto odmala učily hrát na klavír, Ladislava/Laďka ale byla nejnadanější. Otec jí napsal první písničku Na klouzačce, kterou nazpívala na desku už ve dvanácti letech. Proto jí toho doma hodně prošlo.
Například když se v pouhých patnácti letech zasnoubila se svým chlapcem Jiřím. Laďka ale už tehdy působila dojmem dospělé ženy, a tak nikoho příliš nepřekvapilo, když se v devatenácti skutečně vdala. Před oltář ovšem nepředstoupila s vrstevníkem, s nímž předtím prožila romantický vztah, ale s mužem o 25 let starším. Byl jím Richard Kubernát, slavný trumpetista slavného orchestru Karla Krautgartnera.
S orchestrem začala zpívat a vyrazila s ním i na turné do Sovětského svazu. „Pamatuju si, jak ji taťulda doprovázel na letiště a Kubernátovi říkal: ‚Prosím tě, Ríšo, dávej mi pozor na tu Laděnku, vždyť víš, jak se kolem ní ti chlapi motají.‘ No ale tak Ríša dával takový pozor, že když se vrátili po těch třech měsících, Laděnka už jak šla od letadla po těch schůdkách, úplně ji vidím, ruce roztažené, říká: ‚Já čekám miminko!‘ “ popisovala sestra Blanka Kozderková v pořadu Českého rozhlasu Na pohovce Jožky Kubáníka.
Půl roku poté se novomanželům narodila dcera Lada, kterou oba milovali. Otec Kubernát měl ale kromě Laďky a Lady ještě jednu velkou lásku: alkohol. Kvůli jeho pití manželství záhy přestalo fungovat a po pár letech se rozpadlo.
Rokoko a kolega Bedrna, Karlín a „kolegyně“ Streisand
V roce 1969 byla mladá maminka přijata na brněnskou JAMU. Vzápětí ale dostala z Prahy nabídku, aby nastoupila do divadla Rokoko. Neváhala. Dala přednost praxi před studiem. Navíc se seznámila s mužem, se kterým pak strávila zbytek života. V jejím případě to však, bohužel, neznamenalo další dlouhá desetiletí.
Také Vlastimil Bedrna (†89), její pozdější druhý manžel, byl výrazně starší – i když „jen“ o 20 let. Zlí jazykové říkali, že nevědí, čím mohl krásnou Laďku získat. V roce 1974 se ale každopádně rozvedla, Bedrnu si vzala a měla s ním druhou dceru Vlastu.
V roce 1973 nastoupila jako sólistka do Hudebního divadla v Karlíně a tam našla svou skutečnou „parketu“. Traduje se, že když začátkem 80. let natáčela v Československu hollywoodská superstar Barbra Streisand (82) film Jentl, zorganizovala pro ni produkce návštěvu představení Hello, Dolly, v němž Kozderková excelovala.
Barbra prý byla z „kolegyně“ Laďky upřímně nadšená. Sama měla možnost zahrát si ve filmové verzi muzikálu, kterou svým výkonem ozdobil i legendární Louis Armstrong. Odborníci, kteří měli rovněž možnost vidět Laďku Kozderkovou jako Dolly Leviovou a také se trochu rozhlédnout po světě, ostatně označovali její provedení za jedno z nejlepších v mezinárodním měřítku.
Do divadla na revers
V roce 1984 lékaři Laďce Kozderkové diagnostikovali rakovinu děložního čípku. Léčba zpočátku vypadala nadějně, při ozařování rozdávala pozitivní energii a zlepšovala náladu svým spolupacientům. Dokonce dostala roli v úspěšné komedii Fešák Hubert, kde hrála Madlenku a zpívala ústřední píseň. Krátce poté se však její zdravotní stav začal dramaticky zhoršovat. V roce 1986 musela být hospitalizována. Několikrát si přesto odskočila na revers odehrát divadelní představení.
V létě natáčela v televizi, rozhlase i dabingu. V září 1986 začala zkoušet svůj poslední muzikál Cikáni jdou do nebe. Naposledy se na jevišti Hudebního divadla v Karlíně objevila 2. října 1986 v muzikálu Zvonokosy.
Manžela prý těsně před smrtí ještě jednou přiměla, aby ji na pár hodin vzal z nemocnice a odvezl na Vinohradský hřbitov. Tam si pečlivě uklidila rodinný hrob. „Chci jít do čistého,“ vysvětlovala mu tehdy.
Lékaři dodnes vzpomínají na to, jak tahle dáma se zlatem v hrdle zpívala v nemocnici jenom pouhých pár hodin předtím, než naposledy vydechla. Její hlas se prý rozléhal přes několik pater. „Myslím, že to byl nejkrásnější, a zároveň nejstrašnější koncert v jejím životě, protože všichni věděli, že zpívá naposledy,“ prohlásila později její dcera Lada.
Laďka Kozderková nemoci podlehla 17. listopadu 1986. Bylo jí pouhých 37 let.
