Článek
Kena Olivera fascinují paranormální jevy už od dětství. Dům, v němž vyrostl, stál na hřbitově, a on do dnešního dne navštívil na 50 míst po celé Británii, kde straší. A některé zážitky byly dost děsivé.
Čtyřicetiletý řidič autobusu se ve volném čase honí za duchy. A má na to i speciální vybavení. Navštěvuje místa, o kterých lidé tvrdí, že tam straší, a zkoumá jejich energie.
„Z některých lokalit cítím nadšení, jinde mě to děsí a raději zdrhám,“ popsal zvídavý Skot, který v lovení duchů hodlá pokračovat, dokud se sám jedním nestane.
Posedlá místa navštěvuje sám, jen tak je nejlépe ve střehu, aby mohl vše zaznamenat. Lidé si často myslí, že je blázen, ale Ken tvrdí, že někdo má rád fotbal, on paranormální jevy.
Ken vyrostl v domě, který byl postaven na hřbitově, a už jako dítě zažil podivné věci. Jednou, když byl doma sám, mu přistála před dveřmi pokoje kniha. Tehdy začalo jeho pátrání po nadpřirozenu.
Doposud navštívil domy, doly, jeskyně, hřbitovy, dokonce pořídil pár videí, která dokazují jeho objevy. Zachycují například létající předměty, hlasy či kroky.
Pro Kena je to vše vzrušující, i když má samozřejmě i strach. Nejděsivější zážitek má z dolu ve Skotsku, do kterého se vydal po soumraku, aby pořídil nějaké snímky. Hluboko pod zemí, ve tmě se najednou cítil nesvůj, a když spatřil nápis „Sbohem, Richarde“, okamžitě vzal nohy na ramena. Než vyšplhal ke vchodu, cítil však, jak ho něco tahá za nohy. Naštěstí se zvládl dostat do bezpečí, ale je přesvědčený, že na tom místě někdo zemřel a teď tam straší.
Další neméně děsivý zážitek ho čekal ve starém skotském sídle. Ken nechal běžet kameru a vydal se pro batoh, který nechal 100 metrů od ní. Když zpětně zhlédl záznam, byl na něm slyšet zvuk, jako by někdo vedle kamery šlapal na plastovou lahev, přestože byl sám a daleko.
„Někteří lidé cítí věci, které jiní necítí. Je to takové naše prokletí. Vidíme věci, které oku pouhého smrtelníka uniknou,“ dodal na závěr.
