Článek
Sestra Gabriela z anglického města Arundel žije jako řádová sestra už dobrých 30 let. Nyní otevřeně promluvila o tom, jaké doopravdy je být jeptiškou, o celibátu nebo předsudcích, které vůči ní lidé mají.
Nemyslete si, že když zasvětíte život Bohu, lidé si vás budou o to víc vážit. Mnohdy je to bohužel naopak. Pro LAD bible TV sestra popsala ošklivý incident s fotbalovými fanoušky, které potkala ve vlaku.
„Plivali na mě. Vůbec ke mně neměli úctu. Věřím, že bychom se ke každému měli chovat laskavě a s respektem, i když nám bylo ublíženo,“ popsala.
Když Gabrielu potkávají lidé na ulici v jejím hábitu, mívají často předsudky. Sestra si myslí, že je to proto, že mají třeba špatnou zkušenost s církví. Uvědomuje si, že reprezentuje i církev, a tak se s tím smířila. Nadávky lidí na ulici si nebere osobně.
Došlo také na téma sexuálního zneužívání dětí duchovními, což je pro Gabrielu ožehavé téma. „Stydím se za to a je mi to moc líto. Je mi z toho zle. Modlím se za ty, kterým bylo ublíženo, a doufám, že je o ně dobře postaráno,“ přiznala.
Gabriele samozřejmě položili i otázky, na které se chce jeptišek zeptat snad každý. Pijí sestry alkohol? Odpověď zní ano. Gabriela dokonce prozradila, že její nejoblíbenější pití je cider.
A jak je to s jejich milostným životem? Opravdu dodržují celibát? „To, že jste jeptiška, neznamená, že nemáte žádný chtíč, emoce nebo že jste úplně asexuální. I mě přitahovali muži,“ uvedla s tím, že život v celibátu může být náročný.
V určitých životních situacích bylo pro Gabrielu náročnější celibát dodržet, ale lásku vždy zvládla vyjádřit jiným způsobem než sexem. Přiznává ale, že to byla výzva.
Když se to vezme kolem a kolem, Gabriela vstupu mezi sestry nelituje. V průběhu let měla občas pochybnosti o své víře v Boha, ale i to je součástí její životní cesty.
„Když jsem jako třiadvacetiletá přišla do kláštera, byla jsem úplně jiný člověk. Myslím, že je důležité přijmout, že každý život má své plusy a minusy,“ doplnila s tím, že ovšem není nic špatného na tom, být občas na pochybách.
