Článek
Sarah Button (23) otevřeně promluvila o něčem, o čem se většina žen stydí byť jen šeptat. Celý život bojovala s tukovým polštářkem nad stydkou kostí, kvůli kterému se cítila méněcenná, deformovaná a nechtěná. S příchodem dospělosti a otevřeným sdílením na sociálních sítích prý pochopila, že problém není v jejím těle, ale ve společnosti, která ženám neustále diktuje, jak mají vypadat.
Sarah začala pociťovat stud vůči vlastnímu tělu velmi brzy. Už v jedenácti si všimla, že se jí v oblasti pod břichem tvoří malý, ale výrazný tukový polštářek. „Zrovna jsem byla v pubertě, a tak jsem se cítila odlišná – a děti umí být opravdu kruté, takže mi to bez ostychu dávaly najevo,“ vzpomíná brunetka z Austrálie.
A právě tahle oblast – zvaná FUPA – se pro ni stala celoživotním komplexem. Nejde o obyčejný podbřišek, ale o tukový váček těsně nad stydkou kostí. Místo, které bývá tabu i v ženských rozhovorech a které se jen těžko formuje i přes pravidelné cvičení.
Sarah, vysoká 188 cm, se roky snažila skrývat své tělo. „Vždy jsem se snažila nosit volná trička a šortky, abych své tělo co nejvíce zakryla,“ přiznává. Přestože její okolí v ní vidělo krásnou, výraznou ženu, ona sama se cítila neatraktivní, vadná, jako by její tělo nebylo v pořádku.
Vliv měl i internet a médii formované ideály krásy. „Nikdy jsem neviděla žádnou ženu, která by se k tomu veřejně přiznala. Myslela jsem, že jsem jediná, kdo tak vypadá. Že jsem zdeformovaná,“ říká pro NY Post.
Zlom přišel až ve 23 letech, když se rozhodla porozumět svému tělu hlouběji. „Hledala jsem informace a narazila na tolik protichůdných definic. Nakonec jsem pochopila, že je to něco odlišného od břicha.“ V tu chvíli jí došlo, že problém není v ní – ale v očekáváních, která na ženy společnost klade.
Začala sdílet své zkušenosti na sociálních sítích a reakce ji šokovaly. „Objevila jsem tolik lidí se stejným typem postavy a došlo mi, že nejsem nijak vadná. Uvědomila jsem si, že je to normální,“ vysvětluje influencerka, která dnes reprezentuje myšlenku tělesné pozitivity.
Na svém profilu podporuje ženy v tom, aby milovaly svá těla taková, jaká jsou. Už žádné zatahování břicha, žádné skrývání v legínách s vysokým pasem nebo pózování pod správným úhlem.
„Není nic špatného na tom mít FUPA. Není to důvod k hanbě. Je to jen část těla – stejně jako nos nebo paže. A zaslouží si lásku,“ uzavírá s tím, jak moc mohou otevřenost a sdílení změnit nejen vnímání sebe sama, ale i životy ostatních.
