Článek
Herečka Veronika Gajerová (61) prožila v posledních letech několik životních pádů. Odešel od ní manžel a otec jejich dvou dětí, následně byla nucena odejít z divadla, v kterém strávila 35 let a nakonec upadla do dluhové pasti. Během období covidu navíc musela začít pracovat mimo hereckou branži, aby zvládala rodinu živit. Jak se s těžkými ranami vyrovnala, co jí pomohlo a co ji čeká v budoucnu? Nejen o tom otevřeně mluvila v další Retrojízdě.
Vlasta z filmu Copak je to za vojáka…, rázná Zuzana Pantoflíčková z Ordinace v růžové zahradě, ale také představitelka stovek divadelních postav nás přivítala ve svém novém bydlišti. Do domku na okraji města se Veronika se svými dětmi a přítelem přestěhovali teprve nedávno.
„My jsme dostali velmi krásnou nabídku od dvou starších lidí, kteří tady už ze zdravotních důvodů nemohli být. Pro nás byl i ten nájem lepší než na minulém působišti, to byl i hlavní důvod,“ prozradila Gajerová. Herečka se vrátila po deseti letech do míst, kde žila většinu života.
„Pomalu se zabydlujeme. Můj muž je velmi šikovný manuálně, a tak to děláme ve volných chvílích. Říkáme si vlastně, že na to nikam nespěcháme. Je to tady ve stádiu zrodu. Jediné, co tu mám hotové, jsou květiny,“ svěřila se našemu štábu.
Domek s nimi obývá ještě čtrnáctiletá fenka labradora, a jak herečka přiznává, čas s pejskem a v lese je pro ni největší relax. Pozornosti a rozhovorům se snaží vyhýbat, pro Super.cz ale udělala výjimku.
V povídání došla řeč na hereččino těžké období. Před pár lety se totiž dostala kvůli dluhům až do insolvence. Navíc v období, kdy neměla práci.
„Opravdu jsem téměř padla na dno. Já tedy vždycky říkám, že může být hůř. Naučila jsem se ale mnoho věcí. Třeba to, že aby mohl člověk dávat lásku, tak se musí naučit mít rád sám sebe. To je taková zásadní věc. Člověk si také myslí, že má pořád prostřený stůl, všechno jde a den ze dne přijde o úplně všechno, lidi, kterým věříte, které máte ráda,“ dodala.
„Zpětně si uvědomuji, jaké jsem udělala neskutečné chyby. Já bych dnes některé věci už řešila jinak a nenechala bych to dojít vztahově do takových konců. Já jsem člověk, který si všechno bere, takže se to pak na vás samozřejmě podepíše zdravotním i psychickým způsobem. Pořád jsem viděla světlo na konci tunelu a věděla jsem, že musím pracovat a musím jít dál. Stěžování a plakání k tomu patří, ale musíte jít dál,“ sdělila moderátorovi Markovi Terebovi herečka.
Kvůli nedostatku práce se nechala zaměstnat ve firmě na údržbu květinových zdí, čímž si vlastně splnila životní sen, květiny totiž miluje. Po celé čtyři roky navštěvovala různé podniky a starala se v nich o rostliny. Práci již sice nevykonává, na fyzicky náročnou práci ale v Retrojízdě zavzpomínala.
„Nebylo to úplně jednoduchý, nechci aby to znělo pyšně, toho jsem daleka, ale já v divadle patřila mezi gró toho souboru, a teď najednou nic, přijdete do firmy, tam nemůžete říct :'Udělej mi kafe,' nebo ‚Já tam hned přijdu.‘ Ne, to je úplně jiný svět. Tam člověk musí zaklepat a říct: Dobrý den, mohu vám zalít květinu?“ zavzpomínala.
Ve svém novém obydlí nám převedla také svůj koníček, malování na hedvábí a prozradila detaily výstavy, kterou chystá na příští rok za podpory své kolegyně a kamarádky Michaely Dolinové. Mimo to, jak nám prozradila, připravuje ale také groteskní hru o svých životních zážitcích.
V nové Retrojízdě zavzpomínala také na svou maminku, herečku Naděždu Gajerovou i na dětství v Národním divadle. Prozradila nám také, jak se těší na letošní školní rok, kdy začíná s výukou herectví na pražské konzervatoři.
Celý díl si můžete pustit ve videu v úvodu článku nebo ve všech podcastových aplikacích.
