Článek
Hlas Boba a Bobka, nejznámější český vodník, rozpačitý kuchař Svatopluk i automechanik Béďa Hudeček. Přes 800 rolí si na své konto připsal herec Josef Dvořák. Letos oslavil 82. narozeniny, ale do hereckého důchodu se nechystá. I když jak přiznal před naší kamerou, loni to v tichosti zkusil. V bilančním rozhovoru také promluvil o tom, proč vyhledává samotu, jak se sžil s nálepkou komika i jaký dopad měla kariéra na jeho rodinu.
Společnosti se prý celý život rád vyhýbá, s věkem jeho chuť trávit čas o samotě ale roste. „Ta doba, kdy byl člověk v jízdě, kdy šel z jednoho pořadu do druhého, byl neustále někde k vidění, rozdával autogramy, povídal si, měla svůj čas. Já jsem si začal vážit toho, že ten zájem není tak velký, že se nikdo nežene za každou cenu, aby vám nabídl rozhovor,“ prozradil na úvod herec.
„Opravdu, když mohu být sám a věnovat se věcem, které mám rád, tak jsem spokojený. Strašně lenoším. Baví mě lenošit. To, co jsem si dříve nemohl dovolit, mě strašně baví. Miluju to, že nemusím vstávat podle budíku. Budím se tehdy, když se probudí tělo, až pak se probudí hlava,“ vyprávěl Josef Dvořák.
V Retrojízdě promluvil také o konci herectví. S ním se rozhodl seknout v loňském roce. Nakonec si ale uvědomil, že vzdát se ho není tak jednoduché. „Mně se zdálo, že bych s hraním mohl přestat, tak jsme se s mou ženou loni dohodli, že to prostě zastavíme. Nevěděli jsme ale, co budeme dělat potom. Budeme si užívat života?“ řekl v rozhovoru.
„Dohodli jsme se tedy, že kolem toho konce nebudeme dělat žádný ‚tyjátr‘. Nechtěli jsme to avizovat. Nechtěli jsme, aby přišli novináři a aby nám jakoby kapala slza. Ne, v tichosti se prostě rozejdeme. A to jsme udělali,“ dodal.
Josef Dvořák loni plánoval odehrát naposledy představení Čochtan vypravuje. S lidmi se tedy na divadelních prknech opravdu rozloučil. „Dojel jsem domů a nebylo veselo. Nic se neoslavovalo. Ráno jsme seděli u snídaně a já jsem říkal Áje: ‚Člověče, a co teď? Ty tam ale máš ještě nějaká představení, ne?‘ A ona mi řekla, že tušila, že by tento moment mohl přijít, a všechno nezrušila. Moudrá to žena,“ vyprávěl herec v Retrojízdě.
V divadle ho tedy diváci mohou stále vídat, z očí televizních diváků se však postupně vytrácí. V posledních letech se ve výrazné roli objevil před deseti lety v seriálu Doktoři z Počátků po boku Ivy Janžurové (83). Po listopadu 1989 ale jeho role filmové a televizní ubyly. Herec však přiznal, že se před kamerou nikdy necítil komfortně.
Mrzí ho také, že se zapsal jako herec komik a vážné role se mu v životě moc neobjevovaly, až na jednu výjimku. „Pan režisér Dudek tehdy tušil, že v každém komediantovi, klaunovi je podoba, kterou většinou diváci neznají. Většinou ani nikdo nedal tomu klaunovi příležitost se v ní ukázat. A on zamnou přišel s nabídkou tragické postavy holiče, bývalého pilota RAF ve filmu Hřbitov pro cizince,“ připomněl herec.
Tehdy měl Dvořák pocit, že se mu otevřela před kamerou další příležitost. Dramatické role. „Když film odvysílali, na to jsem s napětím čekal, tak jsem měl velkou radost. Ráno jsem si sedl k telefonu, připravil jsem si papír a tužku, abych zapisoval ty nabídky. Ona ale žádná nepřišla. To se stane. Herec musí k tomu všemu mít ještě lokty, známost, podporu, víru někoho dalšího anebo musí mít jenom štěstí. A něco z toho nefungovalo. Nevím co. To mi opravdu bylo líto,“ přiznal.
Herec se také zmínil o tom, že nežije v problémech, a právě proto je ve svých dvaaosmdesáti letech stále vitální. „Já si nedělám problémy. Nebuduju si je. I přes to, že jsem velmi kritický a hlavně sebekritický. Furt peskuju sám sebe. Nechodím ale naštvaný. Ne, vyrovnaný, klidný, toužící. Furt mám velikou chuť,“ pochlubil se.
V dalším vydání Retrojízdy promluvil také o tom, co v životě nestihl, jak prožívá výpadky paměti, i o tom, zda se ohlíží za životními milníky. Co by udělal jinak?
Celý díl si můžete pustit ve videu v úvodu článku nebo ve všech podcastových aplikacích.
