Článek
„Bojíte se proto, poněvadž s vámi nemluvím již slovy, ale údery svého srdce. Nabízím vám vůni neočekávaného, odvahu k tomu, abyste si přála něco lepšího, než je průměrná láska nějakého Freda. Nemohu mlčet, musím vás přesvědčit, že tato chvíle je zázračná a my ji musíme uchopit a vzbouřit se proti všednímu životu. Takovou chvíli nemáme právo opustit bez povšimnutí. A teď zavřete oči, neříkejte nic.” Těmito slovy promlouvá elegantní a všemi vážený gentleman k mondénní dívce Zuzaně, se kterou se seznámil v Orient baru.
Zavřete oči, odcházím…
Kdo by neznal legendárního Kristiana – malého úředníčka cestovní kanceláře, který si jednou měsíčně hraje na muže velkého světa? Šlo bezesporu o nejznámější roli největšího filmového milovníka a gentlemana prvorepublikového filmu Oldřicha Nového (7. 8. 1899 - 15. 3. 1983). Dívku Zuzanu si ve filmu Kristian (1939) zahrála Adina Mandlová (†81) a hrdinovu zpočátku uťápnutou manželku Nataša Gollová (†76).
V tomto filmovém hitu zazněla rovněž Nového nejznámější píseň Jen pro ten dnešní den, k níž složil hudbu Sláva E. Nováček a slova napsal Josef Gruss. Hercův okouzlující a sametový baryton přitahuje generace divaček již přes osmdesát let, i když tento elegantní svůdce se na poslední chvíli vytratí se slovy: „Zavřete oči, odcházím.“
Při natáčení nikdo netušil, jaký úspěch bude Kristian mít. Nový tehdy inkasoval 20 tisíc korun, ale jeho pozdější honoráře se vyšplhaly až ke 100 tisícům korun. Tím se zařadil do první ligy. Ale jeho láskou bylo hlavně divadlo, po kterém pošilhával už od mládí. Původně se vyučil sazečem, protože si to přál jeho tatínek, ale zároveň hrál u ochotníků.
V hereckých ambicích ho podporoval strýc Miloš Nový, který byl členem Národního divadla. Své první angažmá získal Nový v 19 letech v ostravském divadle, odkud po roce přešel do Brna, kde se kromě samotného hraní věnoval také režii a vedení operety. Do rodné Prahy se vrátil po patnácti letech, aby od roku 1936 vedl Nové divadlo, ve kterém dokázal prosadit jinde zamítaný žánr – hudební komedii.
Stál při své ženě jako pravý gentleman
V červnu roku 1936 se herec oženil s dcerou zámožného bankéře Alicí Wienerovou, která pracovala jako umělecká fotografka a překladatelka. Vlastního potomka spolu nikdy neměli, ale vychovali adoptivní dceru Janu. Spekulovalo se však, že Nový byl jejím skutečným otcem a počal ji v době, kdy se měl ženit s Alicí.
Nacistická okupace ukázala hercově rodině také svou temnou tvář. A právě tehdy – a to mimo záři reflektorů – prokázal Nový svůj charakter. Jeho manželce hrozil totiž kvůli židovskému původu transport do koncentračního tábora. Jenže on se s ní odmítl rozvést, a tak oba strávili poslední měsíce války v lágrech. Naštěstí je přežili a o dcerku Janu se tehdy postarala Nového herecká kolegyně Hana Vítová (†73).
Ke stáru se uzavíral před světem
Po únoru 1948 to Nový rozhodně neměl jednoduché – typ salonního milovníka nebyl v době budování zářných zítřků v módě. Také opereta a hudební komedie byly prohlášeny za škodlivé umění, které odvádí pozornost od budovatelských cílů. Nový musel své divadlo darovat státu a přešel na prkna karlínské scény.
Poúnorovým poměrům se ale do jisté míry přizpůsobil a v nových snímcích již nehrál noblesní fešáky či komediální úlohy. Zlepšení přinesla až šedesátá léta, kdy zazářil ve Fantomu Morrisvillu (1966) a Světácích (1969). Poslední léta života se někdejší neodolatelný svůdník uzavíral ve svém staroměstském bytě a nikam nevycházel. Nechtěl, aby ho někdo spatřil. Zemřel právě před 40 lety – 15. března 1983.
