Článek
Ve filmu, ale i na divadle hrál často mnohem starší muže, než ve skutečnosti byl. Jaroslavu Marvanovi (11. 12. 1901 – 21. 5. 1974) seděly hlavně role všelijakých morousů a nerudných ouřadů a pantátů.
Jeho nejslavnější předválečnou postavou byl češtinář Kolísko z filmu Škola, základ života (1938), který se zapsal do divácké paměti především svým legendárním přednesem Heydukovy básně Štěstí! Co je štěstí? Mimochodem, v době natáčení bylo Marvanovi 37 let a jeho filmovým septimánům Čuřilovi (Ladislav Pešek) a Krhounkovi (František Filipovský) 31 a 30 let – a on vedle nich vypadal opravdu jako o generaci starší muž.
Z úřadování sešlo
Tomu, že z něj bude jednou herec, přitom zpočátku nic nenasvědčovalo. Marvanův otec, který pracoval jako úředník, si přál, aby se syn vydal v jeho stopách, a to se také původně stalo. Zlom nastal v roce 1920, kdy ho služebně vyslali do Užhorodu, a on zde začal ochotničit.
S kancelářskou prací sekl definitivně v roce 1926, kdy nastoupil do divadelního angažmá k Vlastovi Burianovi (†70). Na jevišti se z něj stal hlavní nahrávač krále komiků a mnohokrát se spolu objevili i ve filmu. I díky tomu stoupla Marvanova popularita do závratných výšin.
Málo angažovaný Anděl?
Jaroslav Marvan se prosadil i v poválečné kinematografii. Publikum si získal svými nezaměnitelnými figurami ve filmech Poslední mohykán (1947), Dovolená s Andělem (1952) nebo Anděl na horách (1955). Je docela kuriózní, že posledně jmenovaný, silně angažovaný snímek tehdejší kritika sepsula, že mu chybí budovatelský duch a Marvan v něm hraje revizora jako nějakého prvorepublikového úředníka.
Na televizní obrazovce exceloval především jako policejní rada Vacátko v seriálu Hříšní lidé města pražského (1968). Za seriál, který se stal předlohou i pro čtyři celovečerní filmy, dostal Marvan celkem 50 tisíc korun, což byly na tehdejší dobu velmi pěkné peníze. Jeho poslední filmovou rolí byl správce Karlštejna Ješek z Wartenberka v komedii Noc na Karlštejně (1973).
A byl oheň na střeše
Herec byl řadu let ženatý, ale jeho manželství bylo bezdětné. Otcem se stal až na prahu šedesátky. V roce 1955 se totiž zakoukal do o 26 let mladší kolegyně z Národního divadla Aleny Jančaříkové (†34), která mu o pět let později porodila nemanželskou dceru Alenu (60). Manželka Márinka mu románek sice původně tolerovala, ale těhotenství jeho přítelkyně nevydýchala.
Až dosud mírná paní Marvanová ztratila nervy a scény byly na denním pořádku. Jednou dokonce vzteky vyrvala telefonní zástrčku ze zdi – to když ho načapala při hovoru s milenkou. Jenže Alena Jančaříková pak za záhadných okolností zemřela a roční dcera putovala k příbuzným do Plzně. Marvan ji pravidelně navštěvoval a platil na ni alimenty. K sobě si ji ale vzít nemohl - jak říkal, u něj doma na to nebyly podmínky.
Oblíbený herec bojoval poslední léta svého života s rakovinou, která metastázovala a ubírala mu sil. Když zemřel, vážil něco málo přes 40 kg…
