Článek
Odříkat alespoň jednu hlášku z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974) dokáže nejspíš každý dospělý Čech: „Slezte z toho lustru, Donalde, vidím vás“, „Kdepak je ten prďola, co tady čepuje to pivo?“, „Vy nás ale zásobujete, pane Karfík“, „Ješito, Ješito, už to máš ušito“, „Je to takový překladatelský oříšek“, „STS Chvojkovice Brod – nó, zřejmě slušnej oddíl, no“, „Neber úplatky, neber úplatky, nebo se z toho zblázníš.“ Kromě těchto legendárních replik zlidověly i mnohé scény a také některé postavy, například doktor Chocholoušek, jehož příjmení se stalo synonymem pro psychiatra.
Normalizační hit – kondiciogram
Pod námětem a scénářem filmu, který natočil Oldřich Lipský (†62) najdeme poprvé jména oblíbené tvůrčí dvojice Ladislav Smoljak (†78) – Zdeněk Svěrák (85). Právě ta jsou spolehlivou zárukou skvělé zábavy, a tak není divu, že komedie Jáchyme, hoď ho do stroje! patří k tomu nejlepšímu, co se u nás v neveselých dobách normalizace natočilo.
Příběh o nesmělém mladém traktoristovi Františku Koudelkovi, který přichází z venkova do Prahy, se opírá o jeden z pomíjivých hitů normalizační éry – kondiciogram, v němž je „vědecky“ sestaven přehled šťastných i kritických dní jeho majitele.
Smoljakův problém
Snímek dal velkou příležitost komikům nové generace. Na prvním místě je třeba zmínit Luďka Sobotu (78), který se díky své filmové postavě dostal do nejširšího diváckého povědomí, a na dlouhá léta se etabloval do rolí nesmělých, až přihlouplých mládenců. Zajímavé je, že Ladislav Smoljak s jeho obsazením nesouhlasil. A i když měl film ohromný úspěch a dnes si v roli Františka Koudelky nedokážeme představit nikoho jiného, Smoljak prý tvrdil, že mu Sobota film zkazil. Hercův honorář činil 240 korun za den, takže za celý film to bylo kolem 12 000 korun. Šlo zhruba o čtyři tehdejší měsíční platy.
Příliš iniciativní Nárožný
Film poskytl také dostatečný prostor komediálnímu herectví Josefa Dvořáka (79), který byl původní profesí skutečně automechanik. Svůj debut před kamerou si v něm odbyl i Petr Nárožný (83), coby hysterický závodník Stanislav Volejník, který trvá na opakování ceremoniálu. Herec se prý do role opravdu „položil“ a snažil se vymýšlet vlastní nápady, čímž občas lezl Ladislavu Smoljakovi na nervy.
Jak se řekne japonsky…
Ve filmu se kromě Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka objevili v menších rolích i další členové souboru Divadla Járy Cimrmana. Například Miloň Čepelka (84), který zde hrál překladatele, uvedl, že se japonský text naučil perfektně nazpaměť, aniž by mu rozuměl. Někdo si dal tu práci a zjistil, že jeho legendární věta „Kolik třešní, tolik višní,“ by japonsky zněla takto: „Ikutsu no cherī, totemo ōku no sawācherī.“
Národem milovaná Koruna
Pamětníci jistě zamáčknou slzu, když spatří záběry z dnes již neexistujícího Automatu Koruna na Václavském náměstí. Všechny scény v tomto legendárním bufetu se musely točit v noci, protože přes den nebylo v podniku k hnutí. Na jahodový koktejl, dršťkovou polévku, obložený chlebíček, lahůdkový párek ve střívku a mnoho dalších dobrot sem chodilo 10 000 lidí denně!
Filmaři navíc museli zanechat bufet v naprosto totožném stavu, v jakém jim ho předtím zaměstnanci předali.
Kde bydleli Koudelkovi
Natáčení probíhalo na zámcích Konopiště a Štiřín, dále pak v Oslově a v Hoděticích. V Jickovicích u Písku stála chalupa, ve které pak bydlel František Koudelka s manželkou Blankou (Marta Vančurová, 72) a dětmi. Točilo se i v Praze – pes Gregor (který se ve skutečnosti jmenoval Andy), proháněl hlavního hrdinu v Letenských sadech. Je zde k vidění například i dávno zmizelá tramvajová zastávka před hlavním nádražím. Na nestárnoucí komedii Jáchyme, hoď ho do stroje! se můžete podívat 2. září na Prima Max.
