Článek
Milovníci příběhů Jaroslava Foglara si tohoto herce vybaví na první dobrou jako Mažňáka – agresivního mladíka, který v dobrodružném seriálu Záhada hlavolamu (1969) usiluje o získání titulu Velkého Vonta. Zajímavé je, že jeho představiteli Václavu Sloupovi (1. 3. 1936 – 20. 7. 2014) bylo v době natáčení 33 let, zatímco jeho postavě asi dvacet.
Tou dobou byl herec už sedm let v angažmá v divadle Na Zábradlí, kde exceloval v legendárních představeních Zahradní slavnost, Král Ubu nebo Čekání na Godota. Z této scény přešel do Divadla S. K. Neumanna (dnes Divadlo pod Palmovkou) a nakonec zakotvil v Divadle na Vinohradech, kde působil v letech 1983 – 1998. Poté hostoval na různých pražských scénách, mj. v Hudebním divadle v Karlíně či v Divadle Radka Brzobohatého.
Šly mu role prosťáčků a chlapíků z lidu
Nejen na divadelních prknech, ale i ve filmech se typově hodil do postav bodrých chlapíků se selským rozumem. Zahrál si například prohnaného lokaje Cyrila v komediích Svatby pana Voka (1970) a Pan Vok odchází (1979), diváci si ho pamatují také jako řidiče Čahouna v dětských snímcích Na pytlácké stezce (1979) a Za trnkovým keřem (1980). Nejčastěji ho ale vídáme v hojně reprízovaných Chalupářích (1975), kde ztvárnil účetního a amatérského malíře Láďu Brabce.
Václav Sloup měl původně pokračovat v rodinné tradici a stát se tesařem. Nakonec ale vystudoval gymnázium a poté začal pracovat v berounských slévárnách. Na vojně se víceméně z nudy naučil Wolkerovu Baladu o námořníkovi, a s tou se pak zúčastnil recitační soutěže. Po skončení základní vojenské služby se přihlásil na DAMU, kterou absolvoval v roce 1962. Před kamerou debutoval ještě jako student menšími rolemi ve filmech Král Šumavy a Romeo, Julie a tma (oba 1959).
Blbce Bruna hrát nechtěl
O tři roky později přišla i první hlavní role, kterou mu ve své středometrážní satiře Blbec z Xeenemünde svěřil Jaroslav Balík (†72). V příběhu, jenž se odehrává ve válečném Německu, hrál 16letého Bruna Habichta, který má téměř zázračné matematické schopnosti, ale jinak je považován za nevzdělatelného debila. Jenže mladík se nezdá… Lidi, kteří se mu pošklebují, nenávidí tak mocně, že je začne odpravovat přesně nasměrovanými raketkami.
Když dostal Sloup do rukou scénář, roli odmítl. Jeho tehdejší profesor z DAMU mu ale tehdy řekl, že pokud ji odehraje bez honoráře, může ji považovat za studijní úlohu. Nicméně není divu, že se mu do filmování nechtělo. V jednom záběru Bruno například chytne mouchu a sní ji. Sloup si samozřejmě k ústům přiložil prázdnou ruku, ale nejen v této scéně působil tak věrohodně, že jeho matka prý po premiéře filmu nevyšla 14 dní z domu. Není divu. Kdo ví, jak se mezi sousedkami drbalo.
Podcenil vážnou nemoc
Ženatý byl pouze jednou. S manželkou Alenou měl dceru Věru, se kterou se vídal i poté, co se manželství rozpadlo. Později si užíval i dědečkovské role. Ke stáru ho začaly sužovat nejrůznější zdravotní neduhy: ztrácel sluch, špatně chodil, prodělal mrtvici a zanedbával také cukrovku. Když se o Vánocích roku 2010 přišlo na to, že si přestal píchat inzulin, lékaři ho sice dostali z nejhoršího, ale sám už žít nemohl.
Proto mu dcera zařídila bydlení v domově pro seniory. Herci se do něj sice nejdřív nechtělo, ale nakonec tam byl spokojený. Velmi se také těšil na svatbu své vnučky, ale té už se bohužel nedožil. Prvního března by Václav Sloup oslavil 85. narozeniny.
