Článek
Do povědomí televizních diváků se šestadvacetiletá zrzka Martina Jindrová dostala díky kriminálce Odznak Vysočina, kde hraje od první série roli přidrzlé „holky od pumpy“. Od té doby přišla řada dalších projektů, mj. kontroverzní seriál Adikts.
Vzrůstající popularitu ale sympatická herečka prý zatím nepociťuje. „Mám pocit, že pořád žiju v takové bublině, kde to nevnímám. Přišlo docela dost projektů, za což jsem vděčná, a snažím se to celé vstřebat. Ale pořád si přijdu na začátku, furt se učím. Užívám si to, protože jsem zatím narazila na lidi, kteří mi mají co předat,“ míní Martina, která si chválila i tým právě kolem Odznaku Vysočina, jehož třetí sérii už mohou diváci vidět.
Nejzajímavější práci prožila na seriálu Adikts. „Díky své postavě Soni jsem měla poprvé možnost ukázat v audiovizi jinou stránku. Většinou jsem obsazovaná do takových přidrzlejších typů. Soňa byla opačná. Zároveň byl velký úkol ztvárnit pervitin, ještě v takhle vykloubeném prostředí to byl trochu oříšek,“ vyprávěla.
O tom, že by si drogu kvůli roli vyzkoušela na vlastní kůži, ani neuvažovala. „Já ani nepiju, natož abych brala drogy. Nikdy jsem to nezkusila, protože k tomu mám respekt. Je to samozřejmě strašně zajímavé téma, ale nikdy jsem do bodu, kdy bych si řekla, že to zkusím, abych věděla, jak to hrát, nedošla. Snažila jsem se to nějak nastudovat a řídila jsem se svojí intuicí,“ vysvětlila.
Protože Adikts byl vizuálně velmi neobvyklý projekt, zajímalo nás, do jaké míry by byla herečka ochotna kvůli roli změnit i svoji vizáž. „Zrovna u Adikts měla být Soňa mírně obézní, což si troufám tvrdit, že úplně nejsem. Na castingu jsme bavili, jestli můžu ztloustnout. To byl problém ale i v divadlech, kde mám šité kostýmy na míru. Možná kdybych to věděla rok dopředu, můžu s tím pracovat, ale psychicky bych to musela zpracovávat trochu déle. Ale v Adikts jsme nakonec vypadali všichni hrozně,“ připustila.
