Článek
Herec Martin Písařík (45) se sice s kolegy z muzikálu Bonnie and Clyde učil grilovat, ale na domácí vaření ho jinak moc neužije. A než se jim s partnerkou narodil syn, tak u nich doma nevařil prakticky nikdo. Teď už ale prý po restauracích chodit ani nemohou. Jejich potomek by všechny rušil a ani oni by se v klidu nenajedli.
"Doma jsem se snažil dělat mužské práce, ale párkrát jsem pohořel u nějakých těch poliček a tak. Ale hmoždinky se vždycky snažím nějak navrtat. Občas jsem i uvařil, a přítelkyně zase uznala, že jak jsem málo doma, tak je zbytečné vařit pro mne. Teď se u nás ale přece jen vařit začalo - kvůli malému, protože je divoký a nemůžeme chodit do restaurací. Takže se Míša vzdělává a je to lepší a lepší, už nezůstalo jen u rýže s mraženým kuřecím," řekl nám Martin.
Martin Písařík s partnerkou tedy patří k rodičům, kteří jsou natolik ohleduplní, že nechtějí vystavovat okolí řádění jejich potomka a nechávají lidi v klidu najíst? "Nám nejde jen o okolí, ale i o nás. My se s ním prostě nenajíme, jeden z nás za ním musí pořád běhat, protože on furt zdrhá. Takže je to naše pohodlnost, že jsme radši doma a vaříme si. Strašně rádi bychom někam šli, s tím naším šílencem to ale zatím nejde," vysvětlil.
Z pozice rodiče se ani nerozčiluje nad tím, když si nějaký restauratér vylepí na hospodu cedulku se zákazem vstupu pro děti. "Myslím si, že je to každého věc. Dříve se do restaurací s dětmi obecně moc nechodilo, teď je ten boom naopak obrovský a hospody a restaurace se tomu přizpůsobují. I v pivnici, která je teď už nekuřácká, je v neděli ve tři odpoledne spousta dětí. Rozumní rodiče je ale v šest večer odvedou," míní.
"Je to o chování lidí. Když budu mít dítě a říkat, že je to malá osobnost, tak ho nikdo nebrzděte, když tady dělá bordel, tak je to asi špatně. Kdyby se všichni uměli chovat a rozhodovali se, zda tam dítě vzít, anebo ne, a v kterou hodinu, a přemýšleli, jak je ta hospoda přizpůsobená, tak by se značky s přeškrtnutými dětmi vylepovat nemusely," myslí si Písařík.
A jak to sám má s výchovou syna? "Vychovávat můžeme, jak chceme, ale je stejně jako všechny děti malá osobnost. Když už mi přijde, že je to moc, tak už vylítnu, ale většinou je to spíš moje netrpělivost než jeho problém. Říkám si, že málo vydržím," krčil rameny.
Když se ale vrátí ke svému dětství, nevidí problém v tom, že dostal pár výchovných plácnutí přes zadek. "Jsem za to rád a myslím, že je to dobré řešení. Dostal jsem párkrát vařečkou přes zadek od táty, ale vždycky jsem věděl, za co to bylo. A pak jsem sám přišel a omluvil se," uzavřel.