Článek
„Když přišla do místnosti, prošla se a každý o ní okamžitě věděl. Měla obrovské charisma,“ řekl o herečce Sylvě Langové (31. 8. 1921 – 15. 1. 2010) její kolega Pavel Landovský (†78), který s ní v roce 1989 hrál v západoněmeckém dramatu Follow Me. Někdejší prvorepubliková diva, která se v roce 1948 provdala za Angličana Davida Williamse a emigrovala do Británie, byla opravdu okouzlující bytost. Však ji také tamní tisk popisoval jako východoevropskou obdobu Marilyn Monroe.
Landovský při jedné příležitosti také zavzpomínal, že když byli ještě s Činoherním klubem na zájezdu v Londýně, Jiří Kodet (†67) a Jiří Hrzán (†41) z ní byli doslova paf. Její šarm je naprosto uchvátil a oba kolem ní kroužili jako pubertální studentíci.
Pět let na Vinohradech
Narodila se před sto lety v Plzni do rodiny prvorepublikového důstojníka. V roce 1940 vystudovala Státní konzervatoř v Praze a poté vystřídala několik divadelních angažmá. Nejdřív působila na kladenské scéně a poté byla pět let členkou souboru Městského divadla na Vinohradech. Diváci se s ní mohli setkávat i na prknech Divadla D 46 a Činohry 5. května.
S parťákem Novým
Na stříbrném plátně Langová debutovala v roce 1935 ve filmu Miroslava Cikána (†65) Král ulice. Od té doby se objevila ještě v několika snímcích, například v Sextánce (1936) nebo v Děvčata, nedejte se! (1937).
Šlo ale většinou o epizodní role, z nichž nejlépe zapamatovatelná je naivní Slávinka v Dívce v modrém (1939), kterou chce její matka provdat za notáře Karase (Oldřich Nový †83). A právě po boku Nového si Langová zahrála v roce 1947 v českém filmu naposledy. V bláznivé komedii Parohy dostala navíc hlavní ženskou roli Zuzany, manželky ústředního hrdiny Viktorina.
V Británii se jí splnil sen
Poprvé se provdala za herce a lékaře Otto Ballona (†69). S druhým manželem Davidem Williamsem odjela Langová do Británie, kde si mohla naplno splnit svůj herecký sen. Hrála na řadě tamních jevišť, například Dolly v Žebrácké opeře v divadle Royal Court. Dostávala také množství příležitostí ve filmu i v televizi, kde se objevovala v kriminálních, špionážních a dobrodružných seriálech, například v Destination Downing Street (1957), Maigret (1961), International Detective (1961), The Avengers (1961-62), The Edgar Wallace Mystery Theatre (1963), Spy Trap (1973), Dial M for Murder (1974) či Secret Army (1977).
Na starou vlast ale nikdy nezapomněla. Aktivně se podílela i na exilových kulturních akcích. Například v londýnském středisku Velehrad režírovala ochotnická představení; kromě toho vytvářela rozhlasové role pro českou sekci BBC a spolupracovala také s českým vysíláním Svobodné Evropy.
Skvostná filmová derniéra
Na konci 90. let jsme ji mohli vidět i v českém filmu. V debutu Oskara Reifa (62) Postel (1998) vystřihla okouzlujícím způsobem roli excentrické babičky, za kterou byla nominována i na Českého lva. Snímek, který byl natočen černobíle na širokoúhlý formát, byl v roce 1999 oceněn na festivalu v Seattlu a uvedli ho i v Týdnu kritiky na MFF v Cannes.
