Článek
„Největším světovým spisovatelem, vynálezcem, malířem, fyzikem, lyžařem a filozofem za posledních sto let byl český velikán Jára Cimrman. Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat,“ zaznělo z úst stařičké průvodkyně (Valerie Kaplanová, †81) v liptákovském Muzeu peří. Po Cimrmanově osudu, jehož stopy končí právě v Liptákově, pátrá i divadelní vědec (Josef Abrhám, 81), který na jméno tohoto neznámého dramatika narazil během svého studia. Mistrovy hry musely být přinejmenším zvláštní: žádná z nich totiž nepřežila premiéru.
Přítel celebrit své doby
Brilantní komedie Jára Cimrman ležící, spící (1983) Ladislava Smoljaka (†78) a Zdeňka Svěráka (85) rozkrývá životní příběh neprávem zapomenutého génia, odhaluje rozsah a obsah jeho díla a umisťuje protagonistu do historických souvislostí.
Cimrman se tak vídá s českými i světovými velikány, kteří v jeho době žili a tvořili, například s Františkem Křižíkem, Karolínou Světlou, Josefem Václavem Myslbekem, Antonínem Dvořákem, dr. Emilem Holubem či Gustavem Eiffelem.
A není to málo?
A ačkoli sám se svými vynálezy přichází na patentový úřad pokaždé pozdě (s výjimkou dvoudílných plavek), své kolegy inspiruje. Vynálezci bezdrátového telegrafu Guglielmu Marconimu poradí: „Zkuste to bez drátů, milý Marconi!“. Svým dotazem „A není to málo, Antone Pavloviči?“ vnukne zase správnou myšlenku spisovateli A. P. Čechovovi, který právě píše Dvě sestry.
Spořiví rodiče
Diváci se také dozvědí, že Cimrmanovi až do 15 let tajili, že je chlapec, protože bylo třeba, aby donosil šaty po starší sestře Luise.
I proto chodil na Vyšší dívčí školu v pražské Vodičkově ulici. Mimochodem, v její aule má dnes i pamětní desku: „Tuto školu navštěvovala žákyně Jára Cimrman“.
Pryč s Habsburky
Úkolem tohoto velikána bylo ale především pozvednout české národní sebevědomí a oprostit se od Rakouska. Proto se Cimrman vydává k následníkovi trůnu Františku Ferdinandu d´Este jako učitel jeho dětí. Těm vysvětluje, že monarchie je zřízení prohnilé a nejlepší je republika. („Ale tatínkovi to nebudeme co…?“ „Říkat!“)
Jak to bylo s Vichrem z hor
Coby dramatik působící se svou potulnou společností nemá Cimrman se svými hrami u diváků úspěch. Ansámbl pokaždé zachrání scénka Vichr z hor, ve které imaginární silný vítr „odnáší“ z jeviště herce i s rekvizitami a dekoracemi. S touto mimořádně vtipnou scénou tvůrci ale kupodivu na Barrandově narazili: „Ta scéna s kočovným divadlem, takzvaný Vichr z hor, musela být ze scénáře vyškrtnuta. Ani už nevím, co jim na ní vadilo, ale točit se prostě nemohla," zavzpomínal režisér snímku Ladislav Smoljak.
Když byl film dokončen a Smoljak si ho celý přehrál, tato komediální pasáž mu tam chyběla. Sebral odvahu, zašel za tehdejším ředitelem Barrandova a podařilo se mu nemožné: „Mé žádosti, aby se natáčení znovu otevřelo a ta scéna tam byla dotočena, se vyhovělo," dodal.
Géniova podoba měla zůstat utajena
Samotní tvůrci měli obrovské dilema, zda film vůbec udělat. Důvodem jejích váhání byl fakt, že skutečnou podobu Járy Cimrmana nechtěli nikdy odhalit. Zvažovali dokonce i možnost natočit celý film z Cimrmanova pohledu (tímto způsobem vznikla později Záhada Blair Witch). Nakonec ale od této myšlenky upustili a vrchol své absurdní mystifikace převedli na plátno v klasické podobě.
Do role Járy Cimrmana zvažovali oba tvůrci více herců. Ladislav Smoljak se ale nakonec rozhodl sám a postavu největšího z Čechů svěřil Zdeňku Svěrákovi, který se o tom dozvěděl až z rozhlasu. Na divácky hravou a důvtipnou mystifikaci Jára Cimrman ležící, spící se můžete podívat 12. srpna na Prima Max.
