Článek
Jen málokomu vzdají umělci čest tak, jako nedávno zesnulé režisérce Věře Chytilové (†85). S tou se v pátek do pražského krematoria ve Strašnicích přišla rozloučit celá plejáda známých kumštýřů. Nechyběli Zdeněk Svěrák, oscarový Jiří Menzel, Květa Fialová nebo jí často „tyranizovaní“ herci Bolek Polívka s Mirkem Donutilem. A dalších několik desítek. Samotná obřadní síň praskala ve švech. Tak měli lidé problematickou první dámu českého filmu rádi!
„Oceňovala moudrost, proti blbosti bojovala,“ neslo se mezi lidmi jako omluva pro její občas výstřední chování. To se projevovalo právě i „týráním“ herců. Vždy to však prý bylo ve prospěch filmu, který s nimi právě točila. Právě proto z nich snad nikdo na paní Věru definitivně nezanevřel.
Nejsilnějším okamžikem smutečního obřadu byla chvíle, kdy začali vystupovat řečníci. Při projevu Tomáše Hanáka se ozval křik jakési ženy. Herce už to rozhodilo, mnohem zkoprnělejší však byl Milan Šteindler. Právě při jeho projevu totiž ze záznamu zazněl hlas Věry Chytilové, která předtím z nahrávky také rovnou dvakrát zakvílela. „Nečti to, je to nudný,“ říkala na záznamu. Její filmy byly plné absurdit, takže její blízcí jednu připravili i na její vlastní pohřeb. A že přítomné vylekala!
Slova na pohřbu, kam neměla vstup média, se nezapomněl ujmout ani její dvorní herec Bolek Polívka. „Jsem rád, že jsem se s ní mohl hádat. Její duše je nesmrtelná. Ještě se setkáme,“ prohlásil. Celý obřad trval necelou hodinu, ale třeba takový Menzel odešel zhruba v jeho polovině. Tíha okamžiku na něj dolehla a odešel smutnit kamsi do ústraní.
