Článek
Super.cz představuje nový pořad Po pravdě, jehož prvním hostem byla Vendula Pizingerová (52). Málokomu osud přichystal tak těžké chvíle jako právě Vendule. Musela se vyrovnat se smrtí dcerky Kláry, která jako čtyřletá po náročné onkologické léčbě podlehla leukemii. Krátce poté, co se Vendula dočkala druhého dítěte, syna Jakuba, si její manžel Karel Svoboda vzal život. A v našem intimním rozhovoru mimo jiné otevřeně promluvila také o mediálním tlaku, který v té době prožívala.
„To nebyl tlak, ale supertlak. A myslím, že taková kauza, která trvala několik let, tady do té doby nebyla. Vyhrála jsem asi osmnáct soudních sporů, i když pak zjistíte, že je vám to vlastně k ničemu. Byla to špatná doba,“ zavzpomínala Vendula na těžké životní období. Její syn Jakub byl tehdy ve věku mladšího syna Josífka.
Vzpomínám, jak se za mnou zabouchly ty dveře…
Vendula Pizingerová otevřeně promluvila také o léčbě její dcery Klárky v motolské nemocnici a o tom, jak se s vlastním těžkým osudem vyrovnávala. „Pamatuji si přesně na ten den, kdy jsem tam přišla, pamatuji si pokoje, kdo v nich byl. Jak se za mnou zabouchly ty těžké kovové dveře a já si říkala, že to je údolí smrti,“ odhaluje své pocity Vendula. Na oddělení se tehdy seznámila s dalšími rodiči a společně si vytvořili takový vlastní svět terapie na balkóně.
„Měli zakázáno mluvit o krevních obrazech, o dávkování léků, povídali jsme si o úplně jiných věcech, a v některých chvílích večer nám bylo fajn. Sama jsem žádnou pomoc nevyhledala, ale když se pak všechno uzavřelo a Klára nebyla, tak jsem si říkala, co budu dělat? Jestli skončím se životem, koupím si flašku, nebo jestli si vezmu prášky. Bylo to strašné, ale pak jsem si řekla: Vždyť já mám svoji mámu…., které mimochodem také zemřelo dítě, které jsem nepoznala,“ svěřila prezidentka Kapky naděje.
O Kapce uvažovala už za života Klárky
Už v době, kdy její dcera Klárka procházela náročnou onkologickou léčbou, Vendula uvažovala o založení vlastní nadace. Smrt dcery její rozhodnutí urychlila. „Veškeré dokumenty jsem již měla připravené a k založení došlo dva nebo tři dny po její smrti. Práce mi pomohla přijít na jiné myšlenky a tím vším, co se stalo, jsem měla do práce spoustu energie a času,“ říká Vendula Pizingerová, která vede Kapku naděje již 22 let a její pomoc se přenesla na bezmála 45 nemocnic po celé republice.
Jaké to však pro Vendulu bylo vracet se takzvaně na místo činu, zpět do Motola? „Já se tam vracím ráda, prožila jsem tam s malou i hezké chvíle, ona tam rostla, čekali jsme, že všechno bude dobré. Udělali jsme jí tam i Vánoce, měla stromeček… Prostě jsem se snažila v té složité situaci najít něco normálního, prostě chytit se něčeho, jako když jste doma. A já věřím, že se nám to podařilo. Byla tam víc než polovinu svého života,“ dodává Vendula.
Nevěděla jsem, jak mluvit se svojí mámou…
Vendula, podobně jako jiné maminky, kterým zemřelo dítě, zažívala situace, kdy lidé nevěděli, jak s ní mají mluvit. Vendula však v sobě řešila jiný problém. „Pro mě bylo nejhorší to, že jsem nevěděla, jak mluvit se svojí mámou. Já jsem věděla, že jsem měla bratra, který umřel, ale teprve nedávno jsem se od příbuzných dozvěděla, jak to všechno bylo, až teď, když už máma nežije. My jsme s mámou nebyly schopny o tom mluvit, což si myslím, že byla obrovská škoda, že jsme nepřekročily citovou hranici toho, že bychom se obě dvě rozbrečely, byť jsme obě dvě silné ženy… To je mi líto, protože nás to mohlo vyléčit obě dvě.“
Rozhovor si můžete poslechnout také na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a v dalších aplikacích.
