Článek
Když předloni vyhrál soutěž Muž roku, působil Vojtěch Urban jako pohodový mladík, kterého nic nerozhází. Opak byl ale pravdou. Stres dal zabrat i jeho zdravotnímu stavu a došlo to tak daleko, že mu lékaři diagnostikovali neplodnost. S tím se chlubí málokdo, ale svojí intimní zpovědí chce Vojta pomoci dalším lidem. Super.cz svěřil, jak to všechno bylo.
"Celá ta příprava na Muže roku byla fyzicky a psychicky náročná. Režim, co se týče práce a závazků, jsem měl hrozně intenzivní už předtím. A tou soutěží to vygradovalo. Myslel jsem si, že to tím skončí, odpočinu si a bude čas zrelaxovat jak psychicky, tak fyzicky. Ale vyhrál jsem to...," vyprávěl Super.cz.
"Tak jsem si dal týden nebo dva nějaké večírky a užil jsem si to. Ale ve vzduchu visela zahraniční soutěž, takže jsem se opět vrátil do posilovny a začal držet všechny ty režimy. Ale do toho pokračovaly večírky, moje vlastní práce, a zároveň plnění závazků spojených s Mužem roku, které mě časově a energeticky vytěžovaly," pokračoval s tím, že stačily dva měsíce a cítil se unavený jako nikdy v životě.
Rozhodl se proto vyhledat lékařskou pomoc a podstoupit testy. "Nabrali mi hormony a ty stresové jsem měl vystřelené hrozně vysoko. Říkali mi, že to mám jako padesátiletý vyhořelý manažer. Naopak jsem měl strašně utlumený růstový hormon a testosteron. Bylo to strašně divné, na to, že žiju relativně zdravě, jsem mladý a sportuju," krčil rameny.
"Dostal jsem na to substituční léčbu a čekal, co bude dál. Na kontrolních odběrech se ukázalo, že vůbec nezabrala. Pořád nevěděli, co se mnou, a vzhledem k tomu, že tam byla ta souvislost s testosteronem a touhle adrenální osou, tak mě poslali na spermiogram, jestli to něco neukáže. Ten vyšel jako úplná tragédie. Nesplňoval jsem vůbec nic. Ani ten doktor nevěděl, co se děje. Pro mě to byl jako náraz do zdi a okamžitě jsem si začal překopávat život," zaskočila Vojtu diagnostikovaná neplodnost.
Vyšetření pokračovala, protože hrozilo, že by to mohla být i genetická vada, dělali mu magnetickou rezonanci kvůli podezření na nádor na epifýze. Absolvoval i vyšetření na urologii i endokrinologii.
Karanténa mu tak paradoxně přišla velmi vhod, mohl si odpočinout.
"Začal jsem se vrtat v tom, jak se to mohlo stát. Bylo to na úkor spánku, byl jsem přetrénovaný, držel jsem různé diety a stresu z práce bylo taky strašně moc. A soutěž taky nepomohla. Ať už příprava taneční volné disciplíny nebo to, že jsem se sám necítil spokojený v plavkách. Vytvářel jsem tlak sám na sebe. Pořád jsem měl pocit, že nejsem dost dobrý. Když jsem dostal tu šerpu, bylo to ještě horší, protože jsem na sebe kladl ještě vyšší nároky, abych byl opravdu nejlepší z nejlepších," svěřil.
Teď už je naštěstí Muž roku 2019 v pořádku. "Snažil jsem se optimalizovat svůj život, najít odpovědi, co se týče toho stresu, a zbavit se destruktivních vzorců, které mě poháněly, a všechno narovnat. Začal jsem se věnovat víc sám sobě, naučit se mít sám sebe rád. Do toho se nachomýtla i nějaká přítelkyně, která tedy už není, ale tehdy to tomu pomohlo. Začal jsem se uzdravovat a nějakým zázrakem jsem z toho byl za půl roku nebo osm měsíců venku. Teď mám ty hodnoty lepší než většina mužské populace," spadl mu kámen ze srdce.
Svůj příběh se rozhodl zaznamenat i do knihy. "Dlouho jsem váhal, jestli s tím jít ven. Ale už vzhledem k tomu, že lidí, ať už jsou to ženy, nebo muži, kteří v současné době hodně neplodnost řeší, je strašně moc, jsem se chtěl o tuhle zkušenost, která mě strašně moc posunula, podělit. Je to hodně tabuizované téma, i já jsem cítil stud, ale teď chci sdílet příběh, aby lidé neopakovali stejné lifestylové chyby. Snad budu inspirací a navedu je, co dělat, a hlavně, co nedělat," uzavřel.
