Článek
V každé herecké generaci se najdou jedinci, kteří si dříve nebo později uvědomí, že milovníci (později akční hrdinové), ale ani hlavní padouši z nich nikdy nebudou. Když to pochopí včas, ale zároveň mají dost talentu, stanou se velkými figurkáři. Takovými, které si lidé pamatují, ať dílo pojednávalo o čemkoli.
K těm nejlepším patřil i Miloslav Štibich (†63). Jenže jeho figurky neznamenaly ústup od velkých představ. Naopak: Než se roku 1970 poprvé objevil na jevišti pražského Činoherního klubu, měl už za sebou pořádný kus neviditelné práce v zákulisí. Do divadla totiž nastoupil v roce 1966 jako rekvizitář, později povýšil na inspicienta.
„V Činoherním klubu hrál malé, občas i střední role. To je těžký obor. Musíte to doslova na pětníku vybalit. Oproti herci s velkým partem, který se může předvést v mnoha rovinách, intonacích, výrazech, na to máte strašně málo času,“ říkal o něm Petr Nárožný (85).
Oblíbenec Jiřího Menzela
Miloslav Štibich se narodil před 95 roky, 25. srpna 1928 v Praze. Když mu bylo 41, přišel další kariérní postup: dostal se na Barrandov. Tedy k filmu, častěji než v ateliérech na slavném pražském kopci točil v terénu. Třeba v Kersku. Kdo by si ho nepamatoval jako myslivce Jelínka z Menzelových Slavností sněženek? A schválně: Připadalo vám někdy, že je jeho role méně významná než Franc v podání hereckého velikána Rudolfa Hrušínského (†73)?
Jiří Menzel si jako režisér Miloslava Štibicha vůbec oblíbil. Ostatně znali se z divadla. Obsazoval ho často a takříkajíc „na jistotu“. Další nezapomenutelnou postavou tak je například kovář Bernádek z Postřižin.
Nejčastější režijní připomínkou prý bylo: „Nedělej obličeje.“ Chtěl, aby Štibich, ale i ostatní, hráli co nejpřirozeněji.
Límeček místo kolárku
Zahrál si i Kalinu, předsedu JZD v dalším Menzelově filmu Vesničko má středisková. Původně ale měla tahle postava stát na „opačné straně“.
Autor scénáře Zdeněk Svěrák (87) zvažoval, že v příběhu ze socialistického venkova by vystupovala postava faráře, muže klidného, rozvážného a usmiřujícího. Nakonec ji přepsal, vlastnosti ale zůstaly. Jako narážka na původní záměr nosí předseda černý svetr s bílým límečkem, tedy takový „skorokolárek“.
Do svých filmů si Štibicha „půjčoval“ i Menzelův přítel Ladislav Smoljak (†78). Svěřil mu třeba roli stěhováka ve filmu Kulový blesk, nebo kádrováka Bechyně (Vrchní, prchni!).
Z narkózy už se neprobral
Do začátku osmdesátých let se Štibich objevoval zhruba v jednom filmu ročně, až po roce 1980 se jeho filmová kariéra rozběhla naplno. Jen v letech 1989 – 1991, kdy natáčel naposledy, si zahrál ve více jak třiceti titulech. „Byl to úžasný, nedoceněný herec. Vždy mi už bude chybět, když obsazuji své současné filmy,“ říká o něm režisér Karel Smyczek (73).
„Se mnou v té době točil, a když šel na operaci, prosil mě, abych ho dál neobsazoval, protože měl nějaké potíže,“ potvrzuje Smyczek. Podle dostupných informací se Miloslavu Štibichovi stala osudnou hepatitida, když se po operaci neprobral z narkózy. Zemřel 22. června 1992. Bylo mu teprve 63 let.
