Článek
Dobrá zpráva pro všechny milovnice prvorepublikové červené knihovny. Televize v neděli uvede velkou klasiku tohoto žánru: Sextánku. Melodrama natočil režisér Svatopluk Inneman (†49) podle knižní předlohy Viléma Neubauera a do hlavních rolí obsadil dvě velké herecké hvězdy té doby, půvabnou Hanu Vítovou (†73) a lamače dívčích srdcí Rolfa Wanku (†81).
Slaďák jak vyšitý
Sextánka je opravdu dobře namíchaná „limonáda“, ve které nechybí nic, co si daný žánr žádá: krásná slečna (studentka sexty), sympatický hrdina (její mladý profesor), bolavé srdce i láska, které zpočátku není přáno. Není divu, že tento mix vyústí v pořádné drama… Jenže co by to bylo za červenou knihovnu, kdyby po všech těch peripetiích nenásledoval happy end?
Na své si přijdou i milovníci staré Prahy, protože ve filmu k vidění vzácné záběry z nočního Václavského náměstí s neóny a také Palackého mostu u novoměstské strany s Myslbekovými sochami. Souběžně se točila i německá verze filmu pod názvem Arme kleine Inge, kde titulní ženskou roli hrála německá herečka Ellen Schwanneke (†65). Mužský part ale odehrál opět Rolf Wanka, který coby rodilý Vídeňan ovládal němčinu naprosto bezchybně.
I český film měl svého Rudolpha Valentina
Wankovi se přezdívalo „náš Rudolph Valentino“ podle legendárního hollywoodského milovníka. Herec byl obdařen mimořádným charismatem a ženám se pokaždé rozbušilo srdce, když ho spatřily na plátně. Ostatně, velmi dobře ho charakterizoval i dobový slogan: „Co by si přála většina našich žen k Vánocům? Muže, jako je Rolf Wanka!“
Přitom herec nebyl kdovíjaký, navíc měl trochu přízvuk, ale jeho sex-appeal přebil všechny nedostatky. Kromě toho oplýval noblesou a vybranými způsoby. Wanka okouzlil divačky i v dalších filmech jako Polibek na sněhu (1935), Irčin románek (1936), Páter Vojtěch (1936) nebo Lízin let do nebe (1937).
Jenže jeho hvězda vystřelila do nebes rychlostí blesku a záhy také zhasla – jeho posledním čs. filmem byl film Martina Friče Krok do tmy (1938). Wanka se pak přestěhoval do Vídně a věnoval se divadlu, kde se vypracoval v charakterního herce. A hrál už jen v rakouských, německých, italských a španělských filmech. Kromě němčiny a češtiny ovládal totiž dobře i další jazyky. O Wankovi se také říká, že to byl náš jediný herec, který měl i hollywoodský styl.
Láska i sláva odlétly jako noční motýl
Co se představitelky Sextánky Hany Vítové týče, její krásnou tvář s pomněnkovýma očima, úzkými rty a havraními vlasy kamera milovala. S Lídou Baarovou (†86), Adinou Mandlovou (†81) a Natašou Gollovou (†76) patřila k největším hvězdám našeho filmu. Osud jí nadělil do vínku nejen půvab, ale i inteligenci a velký herecký a pěvecký talent.
I když režiséři ji povětšinou obsazovali do romancí a melodramat, kde hrála chudé dívky, na které se nakonec usměje štěstí v podobě bohatého nápadníka, Vítová předvedla, že má i jiné kvality. Kritiku i diváky uchvátila svým výkonem v dramatu Noční motýl (1941) i svou komediální kreací v parodii Pytlákova schovanka (1949).
V osobním životě jí sudičky nepřály. Obě její manželství se rozpadla a její ani ne dvacetiletá dcera Bedřiška spáchala sebevraždu skokem z okna. I po její smrti zůstala Vítová v bytě svého exmanžela Bedřicha Rádla (†76) a soužití to rozhodně nebylo idylické.
Kromě toho v roce 1970 ochrnula po těžké autonehodě na jednu nohu a utrpěla i tržnou ránu na obličeji. Když pak na začátku března 1987 doma nešťastně upadla, v bytě nebyl nikdo, kdo by jí pomohl. Celou noc ležela bezmocně na podlaze a teprve ráno ji našla sousedka, která jí nesla nákup. O den později Hana Vítová zemřela v nemocnici.
