Článek
Malebný zámek Blatná v okrese Strakonice, jehož součástí je celoročně přístupný anglický park, který je protkán potůčky, mostky a cestičkami s nádhernými alejemi, a jehož další atrakcí je také početné stádo daňků a krotcí pávi, si díky fotogeničnosti oblíbily nejen zamilované páry. Učaroval pochopitelně také filmařům.
V zahradě se kuly pikle
V roce 1965 tu režisér Zdeněk Podskalský natočil duchařskou komedii Bílá paní s nezapomenutelnou Irenou Kačírkovou v hlavní roli. A krátce poté zde vznikly i mnohé scény legendární hudební pohádky Bořivoje Zemana Šíleně smutná princezna (1968). Právě v zámeckých zahradách kuli pikle povedení rádcové Iks a Ypsilon, do zdejšího rybníka spadl Václav Neckář, když chtěl jako princ Václav spatřit princezninu tvář, a v empírových komnatách zámku ronila slzy princezna v podání Helenky Vondráčkové.
Jak vyřešit výškový rozdíl
Helenka Vondráčková si měla s Václavem Neckářem zahrát už v roce 1966 ve filmu Ostře sledované vlaky. Prošla úspěšně kamerovými zkouškami, jenže režisér Jiří Menzel ji nakonec neobsadil, protože byla vyšší než Neckář. Výškový rozdíl pak připomene i její „šíleně smutná“ princezna Helena v pohádce, ale tady se to vyřeší tak, že její Václav dostane na hlavu korunu a je po rozdílu.
V záběru zůstal i původní král
Postavu princeznina otce krále Dobromysla měl původně hrát Rudolf Deyl ml. Ovšem herec nečekaně zemřel během natáčení na rakovinu a jeho roli pak převzal Bohuš Záhorský. V pohádce však zůstal jeden záběr, ve kterém můžeme Rudolfa Deyla ml. zahlédnout, a to při shromáždění nápadníků před palácem, kdy je královská rodina zabíraná kamerou z dálky.
Přeskoky v místě i v čase
Tvůrci roztomile mixovali natáčecí lokace i v rámci jedné scény. Ve scéně, kdy Václav Neckář stojí na vrbové větvi, stál ve skutečnosti nad jezírkem u zámku ve slovenských Bojnicích, pak spadne do vody u zámku v Blatné, ale z vody vylezl už zase v Bojnicích.
Pohádka zaznamenala u publika obrovský úspěch. Jen v kinech ji tenkrát viděly tři miliony diváků, a i dnes si jen málokdo nechá ujít její reprízu v televizi.
Z písní se staly hity
„Znám jednu starou zahradu, kde hedvábná je tráva, má vrátka na pět západů a mně se o ní zdává…“ Píseň o staré zahradě i ostatní skladby, které provázejí Šíleně smutnou princeznu, složil talentovaný hudebník Jan Hammer ml. Na tom by nebylo nic zajímavého, kdyby by mu v té době nebylo pouhých 17 let.
Syn slavné jazzové zpěvačky Vlasty Průchové a lékaře a jazzového hudebníka Jana Hammera st. ale ještě před uvedením filmu zůstal v USA, a tak se jeho jméno nesmělo objevit v titulcích.
Nadaný muzikant se za oceánem proslavil, účinkoval s předními jazz-rockovými formacemi, složil také hudbu k seriálu Miami Vice a vyhrál i několik cen Grammy. Autorem písňových textů je Ivo Fischer, z jehož pera pochází i Sbohem, lásko nebo Stín katedrál.
Další zajímavá místa po České republice, která se vážou na filmovou a klasickou hudbu, najdete na webu či v éteru Rádia Classic Praha.
