Článek
O Jiřím Krytinářovi (28. 4. 1947 – 29. 9. 2015) se říká, že to byl „malý velký herec“. A je to pravda. Měřil sice něco málo přes 120 cm, ale nakonec se proslavil nejen doma, ale i ve světě. Objevil se v několika desítkách filmů a seriálů – například v Dívce na koštěti (1971), Arabele (1980) či v pohádce O statečném kováři (1983). Ze zahraničních produkcí připomeňme alespoň dobrodružný film Mladý Indiana Jones: Putování s otcem (1996) nebo fantasy Letopisy Narnie: Princ Kaspian (2008).
Z problému s výškou se tak stala Krytinářova konkurenční výhoda. Herců, kteří by mohli bez problémů ztvárňovat různé pohádkové bytosti, není totiž mnoho. Nejznámější je asi jeho americký kolega Peter Dinklage (51), který jde také z role do role.
Z nemocnice utekl
Hercův malý vzrůst způsobila osteochondrodysplazie, tj. vrozené onemocnění, které postihuje růstové zóny kostí a chrupavek. V dětství ho lékaři chtěli operovat, aby se růst upravil, ale tehdy desetiletý Krytinář se bál a z nemocnice utekl. Domů šel prý čtyřicet kilometrů pěšky v pyžamu. Ze zákroku tedy sešlo.
Vyučil se hodinářem a profesi se věnoval osm let, ale v roce 1969 se mu změnil život od základů. Zúčastnil se konkurzu na film Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc, ve kterém uspěl, a nakonec už u kumštu zůstal.
Mekota to schytal do zadku
Do svých filmů ho často obsazoval režisér Václav Vorlíček (†88): „Poprvé to bylo v Dívce na koštěti… a protože jsem točil pohádky, zdaleka to nebylo setkání poslední. Ve Třech oříšcích pro Popelku hrál dvorního šaška, v Arabele populárního Mekotu a také velitele sedmi trpaslíků,“ řekl režisér Právu.
Na roli Mekoty vzpomínal Krytinář nejspíš dlouho. Jeho postava měla na očích vypouklé čočky (vypůjčené z baterek) a herec neviděl prakticky ani na krok. Štáb ho proto musel celou dobu navigovat, jinak by se na place přerazil. V jedné scéně střelí Mekotu šípem do zadku. Herec měl pod kostýmem polštářek a k tomu ještě dřevěnou destičku. Ale při opakování záběru šel jednou šíp trochu jiným směrem, než měl, a Krytináře trefil. Naštěstí mu jen odřel zadek.
Kumštýř měl svá tajemství
Jiřího Krytináře jsme mohli vídat nejen před kamerou, ale i na jevištích. Patnáct let působil v pražské revue Alhambra, nicméně hostoval i na prestižních scénách - v Národním a Stavovském divadle, ve Státní opeře, v Hudebním divadle v Karlíně či v Divadle Bez zábradlí.
Nejmenší diváci ho mohli vídat na jevišti Dětského divadla Minor. V 80. letech se pravidelně účastnil i slavné Divadelní pouti, která se konala na Střeleckém ostrově v Praze.
„Malý velký herec“ měl na svém kontě i pár hříchů – psalo se o něm mj. v souvislosti s alkoholem, obnažováním či nemanželským potomkem. My se k jeho aférkám vracet nebudeme, protože ctíme rčení: „Ať hodí kamenem, kdo je bez viny.“
