Článek
Profesní i životní osudy prvorepublikové krasavice Lídy Baarové (†86) by se pravděpodobně ubíraly někam úplně jinam, kdyby se jako mladičká slávou opojená dívka nedostala do berlínských ateliérů a nepodlehla svodům jednoho z mocných představitelů fašistického Německa Josefa Goebbelse.
K prvnímu letmému setkání Baarové s Goebbelsem došlo na jaře šestatřicátého roku. V té době měla herečka velmi slibně rozjetou kariéru hned na dvou frontách, u nás i v Německu, výhodnou smlouvu a po boku slavného německého milovníka Gustava Fröhlicha. To se však mělo brzy změnit.
Ke druhému setkání, při kterém přeskočila ona pověstná jiskra, došlo ještě téhož roku na velkolepé zahradní slavnosti po ukončení olympijských her. „Zanedlouho se Goebbels objevil. Nevím ani, o čem hovořil on. Zřejmě o olympiádě. O ničem jiném se tehdy nemluvilo. Vnímala jsem pouze, že jiskří vtipem a šarmem a čas od času na mně spočine temnýma, krásnýma očima. Bylo mi jako uhranuté a podvědomě jsem tušila, že tohle dnešní setkání nezůstane bez následků. Nemusela jsem na ně dlouho čekat. Už za pár dnů přišel první z dlouhé řady telefonátů, které mě měly pronásledovat po celé dva příští roky,“ vzpomínala herečka ve svých prvních otevřenějších pamětech, které vydal Josef Škvorecký pod názvem Útěky.
Na začátku Goebbels Baarovou pronásledoval po telefonu. Ve vztahu s Fröhlichem to začalo skřípat a vzal brzy za své. „Jenže v té době jsem už byla Goebbelsova a podvědomě jsem hledala záminku, jak poměr s Gustavem ukončit. Navenek jsme to pořád ještě táhli spolu, ale vnitřně jsme už byli cizinci,“ vzpomínala herečka, která za pletky s nacistickým ministrem platila po zbytek svého života.
Z Německa Baarová potupně utíkala zpátky do Čech v osmatřicátém roce. Její německé filmy se nesměly promítat. Goebbels se vrátil k manželce Magdě, která celou dobu jeho milostnou avantýru s českou kráskou tolerovala. Do roka se Goebbelsovým narodila dcera Heide, které se říkalo „dítě usmíření“.
