Článek
„Zrcadlo ty kouzelné, rci, kdo krásnější je mne?“ ptá se zlá královna kouzelného zrcadla. Když se dozví, že nevlastní dcera Sněhurka, rozhodne, že mladičkou princeznu nechá zabít. Kdo by neznal legendární animovaný film Sněhurka a sedm trpaslíků z dílny Walta Disneye? Vznikl v roce 1937 a v někdejším Československu měl premiéru právě před 85 lety – 16. září 1938.
Projektu tehdy nikdo nevěřil
Převedení klasické pohádky bratří Grimmů na filmové plátno nebylo jednoduché. Trvalo čtyři roky, vyžádalo si vytvoření 200 tisíc kreseb a spolupráci dvou tisícovek techniků a kreslířů.
Snímek v délce 83 minut byl původně považován za rizikový projekt, protože panovaly obavy, že nikdo nevydrží koukat tak dlouho na kreslený film. Publikum bylo tehdy zvyklé na krátké animované příběhy, převážně se zvířecími hrdiny.
Make-upem a rtěnkou se nešetřilo
Sněhurka a sedm trpaslíků tvoří ve světě animovaných filmů průlomový milník. Diváky zaujal nejen okouzlující příběh, ale také inovativní využití animace a nezapomenutelné postavy. Většina scén byla natočena s živými herci, aby animátoři mohli co nejpřesněji ztvárnit gesta jednotlivých postav i pohyby jejich oblečení nebo vlasů a vousů při tanci.
Zároveň byly postaveny některé kulisy jako chaloupka trpaslíků – exteriér i interiér, aby kreslíři a animátoři měli pro svou práci opět co nejvěrnější předlohu. Malířky, které měly na starost Sněhurčin obličej, přidávaly do barev skutečný make-up, aby její obličej vypadal realističtěji. Na tváře jí nanášely i vlastní rtěnky, samozřejmě barevně sladěné. Walt Disney chtěl také povzbudit kreativitu animátorů, a praktikoval proto pravidlo „pět dolarů za gag“.
Kráska z českého filmu
Sněhurka se stala vůbec první disneyovskou princeznou. Její tvář byla namalována podle nádherné herečky Hedy Lamarr, která byla tehdy považována za nejkrásnější herečku stříbrného plátna.
Tato rodilá Vídeňanka se proslavila hned na počátku své kariéry v roce 1932, kdy ztvárnila titulní roli v českém snímku Extase. Na svou dobu kontroverzní film vzbudil tehdy obrovskou vlnu nevole, někde ho dokonce zakázali, ale z krásné herečky udělal ve velmi krátké době mezinárodní hvězdu. Není divu, že se záhy prosadila i v Hollywoodu.
Sněhurka se Disneymu vyplatila
Výroba filmu, který měl celosvětovou premiéru v Los Angeles 21. prosince 1937, vyšla namísto plánovaných 250 tisíc nakonec na 1,5 milionu dolarů. Návratnost ale překonala veškerá očekávání: za pouhé dva měsíce Sněhurka vydělala osm milionů dolarů, což bylo – i vzhledem ke sníženému vstupnému pro děti – naprosto neočekávané. Film byl zaslouženě odměněn i Oscarem, vlastně osmi, protože Filmová akademie přidala k tradiční zlaté sošce ještě sedm maličkých, aby si slávu užili i všichni trpaslíci.
U nás se dabovalo dvakrát
V Československu byl snímek uveden poprvé v původní verzi 16. září 1938 v pražském kině Aleš (pozdější Alfa). Po velkém úspěchu byla o rok později promítána i verze česká. Zajímavé je, že Sněhurka byla do češtiny nadabována dvakrát. Nejdřív ve 30. letech a pak při obnovené premiéře v roce 1970.
Zatímco jména trpaslíků z prvního dabingu (Prófa, Rejpal, Štístko, Stydlín, Kejchal, Dřímal a Šmudla) jsou dodnes všeobecně známá (i díky literatuře), jména z druhého dabingu (Doktor, Brumla, Hopla, Stydlík, Kejchal, Klimba a Šmudla) se nikdy příliš neujala. První dabing byl považován za ztracený, dokud ho roku 2014 nenašli dabingoví nadšenci v jedné soukromé sbírce. Za zmínku také stojí, že v původní pohádce bratří Grimmů trpaslíci žádná jména nemají.
Sněhurka a sedm trpaslíků držela rekord jako nejvýdělečnější film přesně jeden rok. Překonal ji Jih proti severu (1939).
