Článek
Kdo by neznal pohádkovou komedii inspirovanou klasickým příběhem Boženy Němcové Sůl nad zlato? Skvěle napsaný příběh rozehrává situaci pošetilého vladaře jménem Já I., který svou zemi vžene do gastronomické tragédie. Natruc oddané dceři Marušce, která prohlásila, že otce miluje jako sůl, nechá zničit všechny solné zásoby v království. Pohádku Byl jednou jeden král… uvidíte 27. prosince ve 20.15 h na Televizi Seznam.
Režisér Bořivoj Zeman patří k legendám pohádkového žánru. Pod jeho taktovkou vznikla o dva roky dříve Pyšná princezna a v roce 1968 pak Šíleně smutná princezna. Všechny jeho pohádky se dnes právem považují za rodinné stříbro naší kinematografie.
Co pobavilo dospělé
Do role krále byl původně zamýšlen František Smolík. Po velkém úspěchu filmu Císařův pekař – Pekařův císař (1951) ji ale získal Jan Werich, jehož obsazením se změnilo i pojetí pohádky. Především se do ní dostalo víc humoru, a to i toho skrytého.
Při narážkách se proto v kinech dobře bavili i dospělí. Například ve scéně, kdy se král radí s obrazem své zesnulé ženy a oslovuje ji Maruško. Tehdy bylo dobře známo, že ministr kultury Zdeněk Nejedlý se se vším svěřuje své ženě Marii.
Werich chtěl odčinit přešlap
Jan Werich měl tak trochu máslo na hlavě kvůli kolegovi Vlastovi Burianovi. Pár let předtím totiž složil s Jiřím Voskovcem píseň o Burianově kolaboraci s nacisty. Teď dobře věděl, že šlápl vedle a někdejšího krále komiků si prosadil do role rádce Atakdále.
Ten ji rád přijal (mimochodem, byla to jeho první a poslední účast v barevném filmu), a to i přesto, že normálně těžko snášel konkurenci. Výjimku tvořil překvapivě právě Jan Werich, kterého Burian uznával.
Maruščino trápení
Představitelka Marušky Milena Dvorská byla tehdy studentkou zdravotní školy v Prostějově. V době natáčení, které trvalo skoro tři čtvrtě roku, bydlela v Praze u samotného Jana Wericha. To mělo víc důvodů – Werich si ji do filmu vybral osobně, a protože jí bylo pouhých 15 let, cítil za ni odpovědnost.
Mladičká Dvorská byla tehdy velice stydlivá, a měla tak problém se scénou, ve které se měla líbat se svým filmovým vyvoleným – rybářem v podání Vladimíra Ráže. Kvůli jejímu ostychu a nezkušenosti se milostná scéna točila celkem desetkrát. Polibek před kamerou se ale nakonec pro mladičkou herečku ukázal jako nejmenší zlo. Trápila se totiž i v kostymérně, kde jí šaty museli vycpávat korzetem z latexu, protože neměla prsa. Se studem tak Dvorská bojovala nejen při samotném vycpávání, ale i při prezentaci o několik čísel většího dekoltu.
Co vlastně pijí princové
Při natáčení scény snídaně pro tři prince řekli herci Miroslav Horníček (princ krásný), Miloš Kopecký (princ chytrý) a Lubomír Lipský (princ chrabrý) režisérovi, že žádný princ určitě nezapíjel jídlo vodou nebo čajem a chtěli víno. Po páté lahvi režisér nařídil přinést čaj.
