Článek
Málokdo tuší, že se známá herečka Klára Pollertová – Trojanová (40), manželka nejúspěšnějšího herce současnosti Ivana Trojana, musela naučit žít s vážnou nemocí – depresí. Svůj příběh se rozhodla zveřejnit už tento pátek v pořadu 13. komnata, aby pomohla ostatním lidem s touto diagnózou.
U Kláry se deprese poprvé objevily v roce 2001. Dva měsíce trval stav, který dosud neznala: ztratila náladu i zájem o cokoliv, byla unavená, sebemenší maličkosti ji rozhodily a vytáčely do nepříčetnosti. Zničehonic se u ní dostavovaly nekontrolovatelné záchvaty pláče, a to kdekoliv, doma o samotě i na veřejnosti mezi lidmi. Bezdůvodně například křičela na malé syny, kterým bylo deset měsíců a dva roky. „Najednou měl Ivan vedle sebe člověka, na kterýho nebyl zvyklej. Člověka, kterej kdysi předtím všecko hravě zvládal a najednou ne. Nereagovala jsem ani na nějaké legrácky, jenom jsem se ksichtila a plakala,“ přiznala Klára. Sestra Kláry si předtím prošla něčím podobným. Vzala telefon a objednala Kláru u psychiatra. Ten stanovil diagnózu: klinická deprese.
Psychiatr několikrát Kláře nabídl hospitalizaci. Ona vždy odmítla a brala "jen" prášky, které jí předepsal. Doma pak zažívala pocity beznaděje. Byly dny, které by nejradši celé prospala. Jela s kočárkem po parku a únavou jí padala hlava. Přestala jíst, neměla chuť, za den snědla třeba jen půl housky se sýrem. Zhubla pod padesát kilo: „Vážila jsem 49 kilo, a už to bylo hodně málo. Říkali mi Dachau.“
Po čase jí psychiatr doporučil psycholožku. Klára sice věděla, že jí léčba pomáhá, ale návštěvy psycholožky se pro ni stávaly noční můrou. Hlavně první dva měsíce terapie, kdy se při sezeních dostávaly až na dřeň. „Chtěla jsem si useknout ruce, protože mě tak strašně bolely, že jsem je nechtěla mít,“ vzpomínala Klára, která v jednu chvíli myslela na nejhorší: „Říkala jsem si to ne, tohle nemá smysl takhle existovat. Ale nikdy jsem to neudělala.“
Na určitou dobu brát prášky přestala. Ale tím problémy úplně neskončily, deprese totiž vyléčit nejdou. Problémy se opět vrátily o Vánocích 2010. Vrátila se k lékům, začala se smiřovat s tím, že deprese je součástí jejího života a ona se musí s touto nemocí naučit žít.
