Článek
Na přelomu 60. a 70. let patřili Radoslav Brzobohatý (†79) a Jiřina Bohdalová (91) k nejžádanější herecké dvojici – už proto, že tvořili stabilní manželský pár a chemie mezi nimi fungovala na výbornou. Společně natočili několik nezapomenutelných snímků: po prvním setkání ve snímku Hvězda zvaná pelyněk (1964) si zahráli i ve filmech Dáma na kolejích (1966), Pěnička a paraplíčko (1970), Kat nepočká (1971); setkali se i v seriálu F. L. Věk (1970). Vrcholem jejich hereckého partnerství bylo Kachyňovo (†79) drama Ucho (1970), kde oba podali nadstandardní a dodnes nepřekonaný výkon. Společně působili i na scéně Divadla na Vinohradech.
Jak na to?
Pak došlo na bolestný rozvod a Bohdalová nedokázala Brzobohatému dlouho odpustit, že ji opustil kvůli slovenské herečce Haně Gregorové (70). Bývalí manželé se jeden druhému vyhýbali nejen v soukromí, ale i před kamerou. Bylo prakticky vyloučeno, že by si tento skvělý herecký pár ještě někdy společně zahrál. Dostat je oba před kameru bylo ale dlouholetým snem režiséra Jiřího Stracha (49), kterému se nakonec podařilo nemožné – v roce 2012 obsadil Bohdalovou a Brzobohatého do své komediální road movie Vrásky z lásky.
Jaké bylo tajemství režisérova úspěchu? Spolu se scenáristou Markem Epsteinem (47) věděl, že scénář musí být natolik zajímavý, aby obě osobnosti, které se řadu let „nemusely“, ke společnému účinkování přemluvil. Byla to trefa do černého – příběh o naději oba herce upoutal.
Role šité na míru
Vrásky z lásky jsou příběhem o seniorech, kteří navzdory věku nehodlají rezignovat na život. Bývalý učitel Ota (R. Brzobohatý) má před těžkou operací očí. Z furiantského vzdoru vůči starostlivému synovi (Ivan Trojan) se rozhodne vyhledat svou dávnou lásku, přesněji milenku z jedné letní noci před čtyřiceti lety, aby dokázal, že ještě nepatří do starého železa.
Bývalá herečka Jana (J. Bohdalová) si na dávného ctitele sice nepamatuje, ale využije ho k útěku z ústavu sociální péče. Chce totiž odjet do Prahy na herecký konkurz. Cesta obou „uprchlíků“ do metropole se ovšem od počátku komplikuje a dochází během k ní ke konfrontaci dvou vyhraněných protikladných osobností, jež si díky tomu uvědomí vlastní nedostatky: u Jany jde o sobeckou sebestřednost, u Oty o nudné sucharství.
Někdejší manželé se před kamerou sešli po neuvěřitelných 40 letech, a i tentokrát mezi nimi fungovala herecká chemie na výbornou. Celkem jednoduchý příběh se oba snažili rozehrát na maximum a jejich herecká souhra i cítění jsou naprosto dokonalé.
Některé scény bolely
Bohdalová i Brzobohatý točili veškeré scény bez dublérů. V některých šlo přitom o zdraví. Například při jízdě na vlečňáku traktoru Bohdalová upadla a sedřela si obě holeně. „Nejtěžší byl asi moment, kdy Jiřina Bohdalová spadla z traktoru,“ zmínil později Jiří Strach. „…já jen viděl, jak leží a nezvedá se. To jsou okamžiky, kdy režisérovi stojí srdce a představuje si ty zlomené nohy, krčky, přerušené natáčení a kdoví kdy dotočené.
Těch dvě stě metrů jsem uběhl nejspíš ve světovém rekordu. Ale nebyla by to Bohdalka, aby se nezvedla, nepustila pár sprostých slov a neřekla, že na rentgen kašle a do špitálu pojede, až dotočíme," vzpomínal režisér.
Zranění utrpěl i Brzobohatý během scény, kdy seskakoval z náklaďáku. Mimochodem, šlo o jeho poslední celovečerní snímek – herec zemřel přesně pět měsíců po premiéře.
