Článek
Kvůli izolovanosti od okolního světa a nedostatku pláží středozemní ostrov Malta nikdy nepatřil k tradičním cílům masové turistiky. Pro herečku Adina Mandlová (†81) se však po jejím nuceném ukončení filmové kariéry stal místem, kde mohla v klidu rozjímat o svém životě a sepisovat paměti.
Filmová diva se po druhé světové válce pokoušela nastartovat kariéru ve Velké Británii, ale úspěchu se nedočkala. Největším přínosem tak pro ni zde bylo seznámení s homosexuálním návrhářem Benem Pearsonem, který se v roce 1954 zhostil role jejího manžela.
V roce 1966 sice přišla lákavá nabídka z Československa, která pro Adinu představovala vysněný comeback, ale herečka brzy pochopila, že ji v její domovině růžová budoucnost nečeká. Před Prahou tak dala přednost filmovým průmyslem nedotčené Maltě, kde našla v letech 1967-1981 vytoužený klid.
Přesun na středozemní ostrov, který v té době prožíval první léta své nezávislosti, byl pro Mandlovou logickým krokem. Vyhovovalo ji zdejší klima s minimem srážek, finanční dostupnost a v neposlední řadě i fakt, že se zde domluvila anglicky. Jako své útočiště si s manželem vybrali bývalou farmu v poklidné vesnici Balzan, kterou zrenovovali k obrazu svému.
„Minou dny, kdy promluvím sotva víc než deset vět. Ale jsem spokojená. Nikdo mě nezná, nikdo mi nic nezávidí a nikdo se nesnaží mi ublížit nebo mě ranit. A to po mých zkušenostech z uměleckého světa i v soukromí působí na moje dosud nezahojené rány jako balzám. A těch ran bylo moc. Když jsem v těch prvních dobách na Maltě večer ležela unavená v posteli, často jsem nemohla usnout a můj život šel před mým vnitřním zrakem jako film,“ popsala Mandlová blahodárný vliv nového domova na její mysl ve svých pamětech Dneska už se tomu jen směju.
Působení Adiny Mandlové dnes připomíná jen cedule v nenápadné uličce St. Mary, která se dokonce ani nenachází přímo na domě, kde herečka žila. Jeho majitel totiž vzpomínku odmítl umístit na svou fasádu. Dům s popisným číslem 2 už časy, kdy v něm žila filmová hvězda, příliš nepřipomíná. V současné době prochází rekonstrukcí, při níž narostl o další patro.
Lokalita svědčí o tom, že Adina ze všeho nejvíce toužila po odpočinku. Ten mohla najít v nedalekém paláci San Anton, který dnes slouží jako prezidentská rezidence. Přilehlý park s hustou zelení je totiž ve vyprahlém maltském vnitrozemí velkou vzácností.
Balzan kvůli své poloze stojí mimo turistické trasy a o nemovitosti, v níž jedna z nejvýznamnějších osobností české kinematografie prožila 14 spokojených let, mlčí český i knižní průvodce Maltou. Nejspíš ani samotní sousedé z ulice St. Mary netuší, kdo tady mimo jiné prožil i tajnou pozdní vášeň. Když Adina Mandlová v roce 1991 v příbramské nemocnici umírala, Malta v jejích vzpomínkách pravděpodobně představovala to nejidyličtější období jejího pestrého života.
