Článek
Jedna z našich nejkrásnějších hereček získávala své první umělecké zkušenosti už od dětství. V deseti letech se Alena Vránová (*30. 7. 1932) stala členkou Dismanova dětského rozhlasového souboru a v dětských rolích vystupovala na některých pražských jevištích. Zcela logicky se nakonec přihlásila na DAMU, po jejímž dokončení působila nejprve v Oblastním divadle v Benešově a poté přijala angažmá v Divadle ABC u Jana Wericha (†75).
V roce 1962 zakotvila díky fúzi několika scén v Městských divadlech pražských, jejichž ředitelem byl Ota Ornest (†89). V 50. letech se Alena Vránová stala také jednou z největších ženských hvězd našeho filmu. Mezi ty ji katapultovala role Krasomily v legendární Pyšné princezně (1952). S touto princeznou si ji diváci spojují dodnes, i když hereččin rejstřík zahrnuje širokou škálu nejrůznějších postav. Vždycky jí seděl typ elegantních a sebevědomých žen i náročné charakterní role, což předvedla hned na počátku své kariéry ve filmech Dovolená s Andělem (1952), Severní přístav (1954), Hudba z Marsu (1955), Ztracenci (1956) nebo Sny na neděli (1959).
Nechtěla být jen Krasomila
Když pak měla hrát princeznu Dišperandu v Hrátkách s čertem (1956), dokázala se z původní škatulky vymanit: „V Hrátkách s čertem jsem chtěla být legrační princezna, čemuž odpovídala i moje vizáž, aby se nestalo, že bych znovu opakovala model Krasomily. Myslím, že se to povedlo. Další nabídky na role princezen jsem však ze zásady odmítala, tyhle dvě stačily,“ svěřila se Vránová v rozhovoru pro Týdeník Rozhlas.
K Hrátkám s čertem se herečka vrátila v roce 1968 i na divadelních prknech. Kuriózní ale je, že nikoli v roli princezny Dišperandy – tu na scéně Divadla Komedie ztvárnila kolegyně Libuše Švormová (86). Vránové byla nabídnuta role vdavekchtivé Káči, kterou ve filmu hrála Eva Klepáčová (†79). Když s tím za ní režisér Ivan Weiss přišel, oponovala mu, že se na tu roli vůbec nehodí. On ale tvrdošíjně trval na svém. „No, a nakonec to byla jedna z mých nejmilejších takzvaně lidových figur a troufám si tvrdit, že patří i k těm nejpovedenějším,“ uvedla dále herečka.
První dáma českého divadla
Od roku 1997 byla Alena Vránová spjatá s komorní scénou Divadla Ungelt, kde předvedla, že je první dámou českého divadla, Nezapomenutelnou zůstává například její stárnoucí herečka Gertie Matthewsová ve hře Arnolda Weskera Bouřlivé jaro. Však také za svůj mimořádný jevištní výkon získala v roce 1998 prestižní Cenu Thálie.
A v roce 2017 následovala Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. „Za všechny ty šťastné chvíle v mém hereckém životě děkuji divákům. A troufám si prohlásit, že diváci a já jsme si rozuměli,“ řekla při jejím přebírání herečka, která svou bohatou divadelní kariéru ukončila o rok později. Na filmovém plátně jsme Vránovou viděli naposledy v roce 2007 v roli ředitelky ve filmu Vratné lahve.
Manžel ji vláčel bahnem
Hereččin soukromý život byl plný vzestupů a pádů. Jak známo, během natáčení Pyšné princezny se sblížila s hereckým kolegou Vladimírem Rážem (†77). Jenže tou dobou byla vdaná za dramatika Pavla Kohouta (94), tehdy fanatického komunistu, který dokonce den jejich svatby naplánoval na 18. prosince, tedy na Stalinovy narozeniny.
Ctižádostivého spisovatele manželčina nevěra rozzuřila, a tak to všechno hnal „vejš“ a po stranické linii – domlouval, psal dopisy, a nakonec i divadelní hru Dobrá píseň, ve které mladí lidé řeší své vztahové krize pomocí marxistické filozofie i kolegů svazáků. Herečka musela i před jakousi soudružskou komisi.
Po mnoha peripetiích se ale za Ráže provdala a měli spolu dceru Markétu (†55). Slavný filmový pár se nakonec rozvedl, a velká rána přišla pak v roce 2013, kdy Vránová přišla o dceru. Sama ale naštěstí nezůstala. Zůstala jí vnučka Tereza, díky které je dnes i trojnásobnou prababičkou. V těchto dnech slaví herečka úctyhodné životní jubileum, ke kterému jí přejeme hlavně zdraví a hodně spokojenosti v rodinném kruhu.
