Článek
Být rybářem může znít idylicky. V případě švagra Simony Krainové (51) Jakuba Vágnera (42) to tak rozhodně není. Jakub sbírá své úlovky v hodně exotických destinacích a jako suvenýr si nepřinesl jen unikátní záběry úlovků, ale i červy v noze anebo malárii.
To si přivezl z Amazonie, kam jezdil několik let. Nyní ale vyměnil destinaci za ještě nebezpečnější. Před pár dny se vrátil ze Sýrie a chystá se do Iráku na řeku Eufrat.
"V minulých letech jsem se zaměřoval na jižní Ameriku a na Afriku, teď jsem i do budoucna změnil lokalitu. V následujících měsících a snad i letech se chci věnovat Turecku, Sýrii, Iránu a Iráku. Je tam ryba, která se nazývá barbus esocinus a váží až dvě stě kilo. Posledních deset let po ní šli všichni profíci z celého světa. Byly o ní jen tři zmínky od amerických vojáků z umělých jezer Saddáma Hussaina. Tam vznikly tři fotky v zajetí, nikoli ve volné přírodě," vyprávěl Super.cz Jakub.
"Nám se to podařilo po prvním měsíci na Eufratu a největší exemplář měl šestapadesát kilo, což je, myslím si, historický úspěch. Je to jedna z nejvzácnějších ryb, se kterými jsem se setkal," pochlubil se. Uvědomuje si ovšem, že místa, kam jezdí, nejsou zrovna bezpečná.
"Pokud člověk bojuje jen s přírodou, je to v pohodě. Pokud se nacházíte ve válečných zónách, je to horší. Zrovna jsem shodil plnovous, který jsem si nechal narůst, abych tam zapadl. Člověk tam vesměs nesmí mluvit anglicky. Nejméně konfliktní je používat jen ruce a nohy a k tomu základní arabská slovíčka. Bylo to horké, ale setkal jsem se tam s úžasnými lidmi," svěřil Jakub.
"Určitě to nejsou běžné turistické destinace, ale zase tam uvidíte věci, které v budoucnu už třeba k vidění nebudou. Jsou to panenské, úžasné země. Já to chci vidět teď. Za patnáct nebo dvacet let už to existovat nebude," míní.
Přítelkyni Janu samozřejmě do těchto zemí vzít nemůže. "Ale byla se mnou v Amazonii, strávili jsme tam Silvestra. Tam je pro člověka, který to tam zná, a já tam strávil třiadvacet měsíců, nebezpečí minimální," usmíval se Jakub, který během týdne odjíždí do Iráku.
Strach o něj nemá jenom jeho partnerka, ale i maminka a dvě mladší sestry. "Jakub je úžasný, je to pro mne vzor muže. Ale ty červi v noze nebo malárie je už vážně trochu moc. Děsím se, co se může dalšího stát," přiznala Super.cz Tereza Vágnerová, která si momentální přítomnosti bratra užívala aspoň křtu desky Miroslava Donutila a Karla Gotta v restauraci šéfkuchaře Sapíka Vojanův dvůr, kterou vydal jejich otec Karel Vágner.
