Článek
Ne každé dětství je šťastné. To Štěpána Kozuba (28) bylo, a to především v kruhu jeho rodiny. Ve škole už takové štěstí neměl. Populární komik a herec byl vymodlené dítě, které rodiče milovali, mimo zdi domova ale zažil šikanu, a to kvůli své váze, se kterou od školních let bojoval.
„Tím, jak jsem byl specifický, nadměrně obézní, nesportoval jsem, nehrál jsem fotbal s klukama, tak to bylo předmětem docela drsné šikany,“ svěřil se herec, který popsal krušné chvíle, kterými si na základní škole musel projít, v pořadu 13. komnata. „Nechápal jsem, proč mě starší spolužáci mlátí, jen tak bezdůvodně. Nebo na mě někde čekají, kradou mi věci, topí mě v potoce, to se mi dělo běžně, bylo mi 10 let a já nevěděl, co s tím dělat,“ svěřil se herec s tím, že jako dítě nevěděl, kde je chyba.
„Spíš jsem tu chybu viděl v sobě, to mě stahovalo do zvláštní deprese, nechtěl jsem mezi ty děti chodit, vytvářel jsem si svůj svět, vymýšlel jsem si příběhy a vyprávěl je spolužákům a oni jim věřili. To jsem si už tehdy říkal, že mě baví mít posluchače,“ prozradil v premiérovém díle pořadu, který poběží v úterý 21. března, Štěpán Kozub, jenž si postupně v bavení svého okolí našel zálibu. „Ať vypadáš jakkoli, tak je to, co lidi spojuje, smích. A já jsem zjistil, že ho umím i v těch, kteří mě nemají rádi, vyvolávat. Tím, že jsem se pitvořil a předstíral komické situace,“ svěřil se úspěšný komik, který nedávno svou stand-up show dvakrát vyprodal O2 arenu.
Štěpán se jako kluk začal věnovat recitování a později se přihlásil na konzervatoř. Vážil přes sto kilogramů, ale v herectví se našel. A tak na sobě začal postupně pracovat. „V patnácti letech jsem se pohyboval někde mezi 115 a 124 kily, brali mě určitě i kvůli tomu, jak jsem vypadal, že jsem byl typ," řekl herec, který ve druhém ročníku konzervatoře začal hubnout. „Za rok jsem zhubnul 35 kilo, cítil jsem se výborně, ale potom jsem ztratil nadhled, a když mi bylo osmnáct, tak jsem se dostal na hranu anorexie, kdy jsem měl 62 kilo,“ svěřil se herec, který v osmnácti letech získal své první angažmá, v té době se však musel vyrovnat s vážnou nemocí tatínka, který několik let bojoval s leukemií. Předání informace o zdravotním stavu tatínka nechal tehdy lékař na Štěpánovi.
„Doktor mi řekl, že má agresivní leukemii, že to je v té nejvyšší možné fázi. Taťkovi bylo 45 v tu dobu, mně bylo 18 a doktor mi řekl, že to nechá na mně, abych to sdělil rodině a tatínkovi. Já jsem si řekl, že to v ten moment mamince neřeknu, řekl, jsem jí, že tam je nádor, rakovina, něco s krví, ale že se to dá vyléčit. Šel jsem do pokoje k taťkovi a ten se ptal, co mu je, a řekl jsem mu to samé,“ prohlásil herec s tím, že chtěl, aby tatínek bojoval, zprávu, kterou tehdy dostal od lékaře, tak celou dobu tajil.
Jeho boj s nemocí trval dva roky a na jevišti ho tatínek viděl pouze jednou. V době, kdy se léčil s hematologicko-onkologickým onemocněním, se musel nechat uvolnit z nemocnice. Štěpánovi bylo 20 let, když tatínek zemřel. Smrt tatínka byla pro Štěpána zásadní a on si přál, aby zbytek rodiny zůstal pohromadě. Stejně jako jeho táta, i on se oženil se svou první velkou láskou a brzy se stal tátou. A aby jeho maminka nezůstala sama, koupil pro svou rodinu dvojdomek, kde společně žijí.