Článek
Potkali jsme se s ním těsně před Vánocemi. Milan Peroutka přišel jako celá řada známých tváří podpořit prodej na vánočních trzích na Václavském náměstí pro Společnost Duha. Jak bude trávit Štědrý večer, vyhýbá se setkání se staršími příbuznými a kolikátý už má za sebou test na koronavirus?
Váhal jsi, když jsi dostal nabídku zúčastnit se tohoto projektu?
Neváhal, protože vždycky říkám, že pokud už jen tím, že někam přijdu, upozorním na organizaci, která se zabývá jakoukoliv bohulibou činností, udělám to. V tomto případě se prodávají každoročně vína, a výtěžek jde poté na předem vybraný cíl. Jen když jsem zahlédnul foťáky, trochu jsem se zhrozil, protože jsem byl ve svých oblíbených teplácích na cestě mezi rehabilitací a nákupy dárků.
Takže se ztotožňuješ s myšlenkou, že je potřeba v této době pomáhat o to víc?
Charitativní činnost by měla vždycky tvořit nějakou část uměleckých aktivit. Já jsem se stal také nově tváří charitativní aplikace Breegy, která má podtitul ’dobrosíť’, a vybral jsem si jako svoje téma lidé v důchodovém věku. Takže jsme s babičkou natočili první storýčka a budu se těšit, jak to půjde dál. A taky samozřejmě dál spolupracuju se Smiling crocodile charity, pro kterou jsem natočil hymnu už v devíti jazycích.
Už máš vše připravené na Vánoce?
Letos poprvé jsem měl stromeček i dárky připravené dřív, než 23. v noci. Vždycky je totiž předchozí noc naaranžuju ke stromečku a nechám pak rodinku chodit kolem nich, aby se pokochali a poočku pokukovali, jaký dárek nese jejich jmenovku. Myslím, že se mi několik dárečků moc povedlo, ale taky sázím na klasiku. To si ještě nechám pro sebe, no možná se i později s nějakým pochlubím na sociální síti.
Kde budeš slavit svátky? Opět s rodinou ve vašem domě, kde všichni bydlí?
Ano, jinak už to ani nejde! Jen je náš přesný počet vždycky ve hvězdách. A tradičně zajdu taky pod Karlův most, i když se tam letos bohužel shromažďovat na vánoční zpívání nemůžeme, tak se sejdeme aspoň v nejužším jádru, se kterým tam vždycky zpěvníky rozdáváme.
Potkáváš se i se svou babičkou Aidou, nebo se obáváš, že bys ji ohrožoval?
Potkávám, ale teď se na mě trochu zlobí, že jsem jí ještě nepustil svůj nejnovější videoklip v předpremiéře. Chtěl jsem jí ho pustit, až bude úplně hotový. Babička má u nás na starosti i salát, se kterým musím ale letos opatrněji. Loni jsem ho i snídal a ještě 24. v noci se mi to vymstilo, takže jsem další dny jedl pouze suchou rýži a vařenou mrkev.
Stále platí, že se ti koronavirus vyhýbá? Kolik testů už máš vlastně za sebou?
Musím to zaklepat, ale ano. Celkem teď čekám na impuls k jubilejnímu desátému testu. Přiznám se, že až to půjde, chci se nechat očkovat, a tím přijít o to neustálé sebepozorování, jestli jsem to někde nechytnul, a nemůžu tak někoho nakazit. A hlavně jde taky o zodpovědnou cestu vůči všem, aby se náš život mohl vrátit zase zpátky do starých dobrých kolejí.
V této době také cestuješ. Byl jsi v Emirátech, pak v Egyptě. Necítíš se během cest ještě víc ohrožený?
Naopak! V Dubaji se mi dodržování všech hygienických nařízení zdálo naprosto příkladné. Rouška se sundavala jen na fotku, v aquaparku rozdávali roušky na každém rohu, a mohla být dole jen na skluzavku a koupání, všechny držadla a kruhy neustále dezinfikovali. V Egyptě jsem natáčel další klip, ale všichni jsme byli testovaní, a v prázdném resortu jsme ani moc lidí nepotkali.
Co zajímavého tě čeká a na co se těšíš?
Těším se, že představím svou novou hudbu. Koncertní fanoušci mi chybí. Když fancluby sdílí videa, kdy jsme kde hráli, připadá mi to jako dávná minulost. Koukám na sebe a říkám si - ’Páni, docela mu to šlo. Bude to vůbec umět ještě?’ Takže si myslím, že až se na pódium vrátím, budu mít asi pěknou trému!
