Článek
O princi v žaláři, naoko smutné princezně a dvou intrikujících rádcích – asi tak by se dal shrnout děj jedné z nejoblíbenějších českých pohádek, která už neodmyslitelně patří do svátečního vysílání. Letos běží tato populární pohádka na Primě.
Režisér Bořivoj Zeman (†79) měl při výběru obou hlavních protagonistů šťastnou ruku: Helena Vondráčková (72) byla dokonalým ztělesněním dívčího půvabu a krásy a Václav Neckář (81) ji se svým klukovským šarmem skvěle doplnil. Bořivoj Zeman spolu s Františkem Vlčkem st. (†71) psali této populární pěvecké dvojici scénář přímo na tělo.
Smrt v průběhu filmování
Pohádkový příběh je veselý, ale jeho natáčení nebylo zrovna zalité sluncem. Princeznina otce krále Dobromysla hrál totiž původně Rudolf Deyl (†55), který však v průběhu filmování zemřel. O hercích je známo, že jsou pověrčiví, a tak snímek odmítali dokončit, ale nakonec se nechali přemluvit. Dobromysla hrál nakonec Bohuš Záhorský (†74), který také přetočil některé scény s původním králem.
Šikovný kameraman
Kuriózní je propojení filmových lokací. Princeznin zámek stojí ve slovenských Bojnicích, ale záběry v zahradě byly pořízeny u vodního zámku Blatná v jižních Čechách. Když tedy princ Václav spadne z vrby, dojde k tomu v Bojnicích. Přitom dopadne do vody v Blatné, a když z ní vyleze ven, je opět v Bojnicích.
Pak přišly zákazy
Film je plný krásných melodií a písniček, které složil tehdy 17letý hudebník Jan Hammer (71). Protože ale po vstupu okupačních vojsk emigroval do USA, normalizační úředníci se postarali o to, aby z filmových titulků bylo odstraněno jeho jméno.
Stejně tak musela pryč i slavná píseň Kujme pikle, kterou zpívali proradní rádcové X (Josef Kemr †72) a Y (Darek Vostřel †63). Vostřel byl totiž po roce 1968 perzekvován a nesměl veřejně vystupovat. Píseň navíc svým pojetím připomíná ruskou častušku, a to se mocipánům nelíbilo. Do filmu se vrátila až po revoluci.
„Ale nikomu ani muk…“
Mimochodem, nejen píseň, ale i hlášky rádců X a Y patří k ozdobám filmu. Například: „Co vám to tam tak šustí?“ „To si mnu ruce radostí…“ „A jo.“ Nebo: „Kdo tam?“ „Tady X.“ „Neříkejte tady, když jste tam.“
A ještě, když oba na konci pohádky vylézají z rybníka: „Co si počnem? Co budeme dělat?“ „Já bych věděl. Tlumočníky. Já u vás, vy u nás.“ „A co řeči?“ „Nejsou zapotřebí. U vás se mluví stejně jako u nás. Ale nikomu ani muk, lidi na to ještě nepřišli.“
