Článek
Dcera Lucie Zedníčkové (56) Amelie Pokorná (20) má úspěšně rozjetou hereckou kariéru. A to je jí teprve sedmnáct let! Diváci ji znají ze seriálů Hvězdy nad hlavou i Sestřičky, nově si s Martinem Dejdarem (59) zahraje také v krimi seriálu Specialisté. V roli Anežky, neteře majora Strouhala v podání zmíněného Martina Dejdara, se poprvé objeví v pondělním díle Beze stopy.
Pokorná tak pokračuje v rodinné herecké tradici, a to právě i v rámci specifického žánru detektivního seriálu. Však také její dědeček Pavel Zedníček hrál detektiva například v televizním krimi seriálu Malý pitaval z velkého města. Pokorná sice ve Specialistech hraje přidrzlou puberťačku, do budoucna by ale na policistku klidně „povýšila“.
„Moc by mě to bavilo. Obsahuje to velkou spoustu odborných a přesných textů, takové role, předpokládám, vyžadují velkou disciplínu, co se týče přesné znalosti textu, člověk si nemůže nic pozměnit podle sebe, avšak změny a výzvy mě lákají,“ líčila talentovaná herečka.
Její postava Anežky je okolnostmi donucená bydlet u svého přísného strýčka, ona sama ale vypadá jako klasická teenagerka, které pravidla příliš neříkají. A jaká je coby teenagerka samotná Amelie Pokorná?
„Já se cítím být povahou úplně opačná než ona. Říkám to i často při natáčení. „Jak si tohle může dovolit?” V osobním životě jsem sice velký chaotik, ale myslím, že díky lidem, kteří mě obklopují a díky práci, kterou dělám, kde si nikdo mého věku nemůže absolutně dovolit si ani v nejmenším vyskakovat, to mám trošku srovnanější než Anežka,“ prozradila Super.cz Pokorná, jež měla velký respekt z Martina Dejdara.
„Měla jsem trému, a velkou. Bála jsem se, abych mu byla dobrým parťákem. Jednoduše, abych mu byla schopna vracet co nejlepší reakce, co se týče dialogů, abych s ním držela napětí situace a abych se naladila na jeho vlnu, prostě aby to fungovalo. To je totiž hrozně důležité a moc mi na tom záleží,“ popisovala.
Spolupráci se zkušeným hercem si ale pochvalovala. „Když jsme točili první obraz, seděli jsme blízko vedle sebe a řešili podle scénáře nepříjemnou situaci. Martin Dejdar se mi zblízka podíval do očí a předal mi přesně takovou emoci, jakou jsem potřebovala, aby to mohlo fungovat. Pak dále, když jsme točili už scény v bytě a hráli jsme velkou hádku, Martin na mě koukal a křičel a já měla pouze mlčet. Ale ten pohled, na ten nikdy nezapomenu, draly se mi slzy do očí, což opět bylo namístě. Jsem mu vděčná, jak mě jako mladého umělce vzal,“ uzavřela.
